4 C 318/2025-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 37 641,57 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 9. 10. 2024 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem celkem částku ve výši 28 000 Kč, přičemž se zavázal vrátit částku 37 641,57 Kč spolu s příslušenstvím do 9. 2. 2025. Návrh k uzavření smlouvy měl vzejít od žalovaného prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři a v rámci dokončení žádosti o úvěr provedl tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Touto verifikační platbou současně odsouhlasil Všeobecné obchodní podmínky se všemi jejich součástmi. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru akceptovala a úvěr v požadované výši žalovanému poskytla, když prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet náhledem do registrů. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, přestože byl upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. K nařízenému jednání se nedostavila ani žalobkyně, přičemž svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2024 soud zjistil, že v tomto je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 28 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do 9. 10. 2025. Strany se dohodly, že dojde k navýšení celkové částky úvěru na částku 47 713,44 Kč.4. Dle výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla na účet žalovaného odeslána dne 9. 10. 2024 částka ve výši 28 000 Kč.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne 15. 3. 2025. Předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2025, která byla dle podacího archu podána k poštovní přepravě téhož dne, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu do tří dnů od doručení.6. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že byl předložen pouze nepodepsaný dokument označený jako smlouva o úvěru, ve kterém byla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., označena jako věřitel a žalovaný jako klient. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 28 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit spolu s úrokem do 9. 10. 2024. Sjednaná částka byla poskytnuta na účet žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila. Předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2025, předanou k poštovní přepravě téhož dne, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu do 3 dnů od doručení.7. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listiny označené jako „Smlouva o úvěru“. Tento dokument neobsahuje podpis právní předchůdkyně žalobkyně ani žalované. Ani z jiných skutečností (časově nesouvisející „verifikační“ platby) nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podstatných otázkách upravených ve smlouvě. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalované. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (verifikační platba či registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a její skutečně projevené vůle. Nadto má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu bylo pouze odkazováno na učinění dotazů do různých registrů, ale důkazy k tomu nebyly předloženy. Navíc dle názoru soudu samotná abs