4 C 347/2025-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 147 950,48 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 27. 8. 2024 smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 065 Kč. Jednotlivé splátky se skládaly ze splátky jistiny, úroku ve výši 13,49 % ročně, pojištění a byly splatné vždy k 18. dni v měsíci počínaje dnem 18. 9. 2024. Splátky byly od 18. 9. 2024 do 18. 2. 2025 řádně placeny, avšak od 18. 3. 2025 žalobkyně neeviduje žádné platby od žalovaného až do dne zesplatnění úvěru, jež nastal 21. 5. 2025. Ke dni zesplatnění byl dluh žalované tvořen nesplacenou jistinou ve výši 145 700,48 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 4 907,70 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky to je ode dne 18. 2. 2025 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 20. 5. 2025 dále smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč a pojistným ve výši 750 Kč. Žalobkyně pak požaduje od 17. 6. 2025 smluvní úrok 12 % ročně z dlužné jistiny 2025 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 31. 5. 2025 do zaplacení.2. Žalobkyně dále uvedla, že řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to jednak na základě informací sdělených žalovaným a dále prostřednictvím informací z bankovního i nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Příjmy žalovaného pak žalobkyně ověřila skrze výpisy z bankovního účtu žalovaného. Jde-li o výdaje, tak žalobkyně porovnala výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení stanovenými nařízením vlády a s předpisy stanovenou částkou životního minima.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast při jednání řádně omluvila, soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.4. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud datované ke dni 27. 8. 2024, soud zjistil, že a jako smluvní strany jsou uvedeni žalobkyně jako věřitel a poskytovatel služby , Anonymizováno, a žalovaný jako klient a dlužník. Žalovaný je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou, telefonním číslem a bankovním účtem, na nějž má být úvěr poskytnut. Listina obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč, smluvním úrokem v sazbě 13,49 % ročně, pojištění v sazbě 8,90 % (měsíční úhrada pojistného 250 Kč) v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 065 Kč s první splátkou splatnou dne 18. 9. 2024. Celková částka ve výši 236 323,42 Kč, kterou měl žalovaný splatit byla rozvržena do 84 splátek. V čl. 5 smlouvy, který nazván „Co se stane, když nebudete v pořádku splácet“ je uvedeno, že žalobkyně je oprávněna žalované v případě opoždění s platbou splátky náklady účelně vynaložené na vymáhání dluhu, smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu, zápůjční úrokovou sazbu až do doby úplného splacení úvěru a zákonný úrok z prodlení. Smlouva je opatřena oskenovaným podpisem žalobkyně. Namísto podpisu žalovaného je strojovým písmem uvedeno „Váš podpis smlouvy: SMS kód: , Anonymizováno, “. Nedílnou součástí smlouvy jsou pak uvěrové podmínky, kde je v čl. 6. bodu 6.2. uvedeno, že úvěr může být zesplatněn mj., pokud je dlužník v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroku či jiných poplatků a příslušenství úvěru. Z dokumentu datovaného dne 23. 5. 2025 s nadpisem věc: potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, , soud zjistil, že dne 27. 8. 2024 7: 04: 41 hodin byla daná smlouva podepsána kódem , Anonymizováno, zaslaného z telefonního čísla , hodnota, , které bylo ve smlouvě uvedeno jako číslo žalovaného.5. Potvrzením o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že k načerpání úvěru došlo dne 27. 8. 2024. Splátkovým kalendářem bylo prokázáno, že žalovaný splatila částku 18 390 Kč. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 18. 2. 2025.6. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně potvrzuje, že žalovaný měl příjem ve výši 40 000 Kč ze svého podnikání, přičemž celkové výdaje včetně splátek úvěrů byly vyčísleny na 30 000 Kč. Nicméně žalobkyně uvedla, že dle výpisu z účtu žalovaného byl potvrzen příjem 27 405 Kč, tedy nikoliv 40 000 Kč, jak tvrdil žalovaný. Příjem byl dle dokumentu ověřen z bankovního výpisu a došlo též k ověření v Bankovním i Nebankovním registru klientských informací a v insolvenčním rejstříku. Z úvěrové zprávy ohledně žalované od , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , právnická osoba, ) se podává, že žalovaný měl jeden existující splátkový kontrakt z kreditní karty.7. Dle výzvy k zaplacení půjčky adresované žalovanému a datované 21. 5. 2025, která je zároveň označena jako předžalobní výzva, byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 152 858,18 Kč. Chybí ovšem jakýkoliv doklad o skutečném odeslání této výzvy žalovanému, např. podací lístek. Takový dokument žalobkyně nepředložila.8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (což vyplývá i z textu smlouvy), přiče