4 C 35/2026-18 – Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 80 263,39 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 23. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovaným čerpána částka ve výši 34 000 Kč, přičemž následně žalovaný využil práva navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 66 694 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit společně se smluvním úrokem 13 569,39 Kč v pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 23. 8. 2025. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz, a to registrací žalovaného na těchto stránkách zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Prostřednictvím internetových stránek si žalovaný nastavil parametry úvěru a souhlasil se zněním smlouvy. Variabilní symbol byl stanoven stejný jako číslo smlouvy. Úvěr byl žalovanému vyplacen právní předchůdkyní žalobkyně dne 23. 7. 2024 na účet č. , č. účtu, . Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 14. 9. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 23. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný je v této smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 34 000 Kč. Úvěr se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vyplatit na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 12 měsíčních splátkách po 4 828,15 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 112 %. V případě prodlení s úhradou měsíční splátky bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnit celý úvěr. Součástí smlouvy byly také obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách. Ve smlouvě je uvedeno, že potvrzovací kód byl žalovanému zaslán v 12:26:38 a žalovaný potvrdil návrh smlouvy pomocí kódu v 12:26:58.4. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 9. 2024 soud zjistil, že smlouva byla v nahrazena novým zněním, kdy došlo ke změně výše jistiny úvěru na 49 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 109 %; žalovaný se zavázal uhradit 12 měsíčních splátek po 6 639,57 Kč. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2024 soud zjistil, že smlouva byla v nahrazena novým zněním, kdy došlo ke změně výše jistiny úvěru na 51 993 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 111,02 %; žalovaný se zavázal uhradit 12 měsíčních splátek po 6 788,33 Kč. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2024 soud zjistil, že smlouva byla v nahrazena novým zněním, kdy došlo ke změně výše jistiny úvěru na 60 993 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 111,38 %; žalovaný se zavázal uhradit 12 měsíčních splátek po 7 740,75 Kč. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 11. 2024 soud zjistil, že smlouva byla v nahrazena novým zněním, kdy došlo ke změně výše jistiny úvěru na 63 993 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 111,33 %; žalovaný se zavázal uhradit 12 měsíčních splátek po 7 786,13 Kč. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 12. 2024 soud zjistil, že smlouva byla v nahrazena novým zněním, kdy došlo ke změně výše jistiny úvěru na 66 694 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 111,35 %; žalovaný se zavázal uhradit 12 měsíčních splátek po 7 789,04 Kč.5. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 6. 1. 2024 byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně připsána platba od žalovaného s variabilním symbolem , var. symbol, a popisem „identifikace klienta pro ucel poskytnuti uveru od , právnická osoba, “6. Z výpisu z účtu bylo dále zjištěno, že dne 23. 7. 2024 byla na účet č. , č. účtu, zaslána platba ve výši 34 000 Kč, dne 10. 9. 2024 platba ve výši 15 000 Kč, dne 9. 10. 2024 platba ve výši 2 993 Kč, dne 24. 10. 2024 platba ve výši 9 000 Kč, dne 28. 11. 2024 platba ve výši 3 000 Kč a dne 28. 12. 2024 platba ve výši 2 701 Kč.7. Z upomínky ze dne 23. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k bezodkladné úhradě dlužné částky ve výši 7 839,04 Kč. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 23. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k bezodkladné úhradě dlužné částky ve výši 15 987,41 Kč. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 23. 8. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě zesplatněného úvěru ve výši 57 093,46 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 12. 12. 2024, a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Dopisem ze dne 14. 9. 2025 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Téhož dne byla sepsána předžalobní výzva s výzvou k úhradě dlužné částky 66 824,92 Kč do tří dnů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 18. 9. 2025, o čemž svědčí přiložené potvrzení o podání doporučené zásilky.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 23. 7. 2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, ve znění dodatku č. 1–5, na jejímž základě zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, celkovou částku 66 694 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve sjednaných měsíčních splátkách, které však nehradil řádně a včas (právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil). Právní předchůdkyně svoji pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku ani po výzvách neuhradil, dne 18. 9. 2025 tak byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky do tří dnů.10. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Soud proto postupoval v souladu s judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. , spisová značka, ) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnost