4 C 440/2025-18 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 900 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 18. 7. 2024, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a žalovaný měl úrok přirostlý za minulé období splácet každý měsíc nejpozději k 17. dni v měsíci. Jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.rerum.cz, a to registrací žalovaného na těchto stránkách zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Proces identifikace a posouzení úvěruschopnosti proběhl na základě žalovaným předloženého dokladu totožnosti, výpisů z bankovního účtu, provedení symbolické ověřovací platby ve výši 1 Kč a lustrace žalovaného ve veřejných i klientských registrech (ISIR, CEE, CRKI a BRKI). Samotná smlouva o spotřebitelském úvěru byla následně uzavřena dálkově prostřednictvím unikátního pětimístného SMS kódu ve znění 82017, který žalovaný vložil do příslušného pole formuláře, čímž potvrdil svou vůli být smlouvou vázán. Žalobkyně poté poskytla úvěrové plnění bezhotovostním převodem na ověřený bankovní účet žalovaného pod variabilním symbolem odpovídajícím jeho rodnému číslu. Žalovaný se i přes výzvy žalobkyně dostal do prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni 20. 11. 2024. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení dne 21. 11. 2024, žalobkyně vyúčtovala pokutu z dlužné jistiny za období do odeslání předžalobní výzvy. Tato kapitalizovaná smluvní pokuta činí 3 900 Kč. Žalovaný na svůj dluh ani po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Z dokumentu označeného jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný je v této smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem bankovního účtu, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Číslo bankovního účtu, na nějž měl být úvěr poskytnut, je dle smlouvy , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena dne 18. 7. 2024 na dobu do úplného splacení úvěru. Poskytnutý úvěr byl sjednán jako revolvingový, tzn. s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Výše úvěrového rámce činila 15 000 Kč, měsíční úroková sazba činila 40 %. Žalovaný se zavázal k měsíčním splátkám úroku přirostlého za uplynulé období, a to vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě vedle zákonného úroku z prodlení sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení a také nárok žalobkyně na účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného. K zesplatnění celého dluhu dojde v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení v délce alespoň dvou kalendářních měsíců. Smlouva neobsahuje žádný podpis žalovaného, pouze je na konci v části „za úvěrovaného“ napsáno jeho jméno.4. Z dokumentu nazvaného bank report soud zjistil, že tímto žalovaný dokládal výpis z účtu číslo , č. účtu, za období od 14. 2. 2024 do 12. 7. 2024.5. Z dokumentu označeného jako potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 18. 7. 2024 došlo k odeslání částky 15 000 Kč skrze platební bránu , Anonymizováno, na bankovní účet číslo , č. účtu, , ID transakce , Anonymizováno, .6. Z dopisu ze dne 17. 11. 2024 soud zjistil, že tímto žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění spotřebitelského úvěru k témuž dni. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 3 dnů od doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzvou ze dne 8. 8. 2025, která byla dle potvrzení o podání podána k přepravě dne 13. 8. 2025, vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 18. 7. 2024 zaslala žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 15 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani po výzvách neuhradil, dne 13. 8. 2025 tak byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky do tří dnů.8. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz).9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů totiž nelze učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze „smlouvy o spotřebitelském úvěru“ ze dne 18. 7. 2024. Tento dokument neobsahuje podpis žalovaného, není na ní ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovaným v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu je podle ustanovení čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, účinného od 1. 7. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Soud rovněž podotýká, že ani zadání podpisového SMS kódu do přísl