15 C 72/2020-52 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhala proti žalované určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dané žalobkyni dne [datum], je neplatné. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou pracovní smlouvu, na základě které vykonávala pro žalovanou práci nejdříve na pozici referent [anonymizováno], později na pozici [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] rozhodla žalovaná o organizační změně spočívající ve zrušení pozice [anonymizována dvě slova], na podkladě rozhodnutí o organizační změně obdržela dne [datum] žalobkyně od žalované výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Žalobkyně dne [datum] oznámila žalované, že považuje výpověď za neplatnou a že trvá na tom, aby jí žalovaná dále zaměstnávala. Dodala, že v průběhu výpovědní doby žalovaná přijala nového zaměstnance sice na jinou pozici, ale s fakticky totožnou náplní práce jakou vykonávala žalobkyně. Tento nový zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve zkušební době, žalobkyně ale následně na tuto pracovní pozici přijala zaměstnance nového. Žalobkyně je tak přesvědčena, že výpověď podaná žalovanou z důvodu nadbytečnosti pouze zastírá jiný důvod, kterým je snaha ukončit pracovní poměr právě s žalobkyní. 2 Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání ze dne [datum]. Uvedla, že žalobkyně u žalované skutečně vykonávala pozici [anonymizována dvě slova], a to na poloviční pracovní úvazek, přičemž z pracovní náplně, kterou uvedla v žalobě, vykonávala pouze jednu činnost, a to že se podílela na cyklistických inventurách, avšak pouze administrativně. Protože v roce 2019 došlo k enormnímu nárůstu práce na projektech žalované ve výrobě, vyvstala nutnost optimalizace veškerých činností v [anonymizováno] a v procesech na [anonymizováno] navazujících. Z tohoto důvodu bylo nutné vytvořit novou pozici [anonymizováno] [spisová značka], jejíž náplň pokrývá rozšířené požadavky na oddělení [anonymizováno] – jak interní, tak ze strany TI závodů a zákazníků (spolupráci s oddělením výroby a kvality, tj. příprava layoutů výrobních linek, podílí se na přípravě výrobního plánu, a to krátkodobého i střednědobého, spolu s druhým plánovačem vede týdenní poradu plánování atd.). Jedná se tedy o jinou pracovní náplň, než kterou vykonávala žalobkyně, kdy především tyto činnosti nebyly ani náplní práce žalobkyně. Žalovaná dodala, že nová pozice [anonymizováno] [spisová značka] tedy kromě činností, kterou vykonávají administrativně všichni pracovníci [anonymizováno], kdy tento zaměstnanec vykonává nepatrnou část ze zrušené pozice žalobkyně, zahrnuje další činnosti jako je tvorba výrobního plánu, kalkulace vytížení linek, optimalizace výrobních dávek, vyhodnocování plnění plánů výroby, kalkulace předzásob, potřeb obalů a prostor, aktualizace vstupních dat pro plánování výroby apod. Z toho je dle žalované zřejmé, že pozice [anonymizováno] [spisová značka] pokrývá v naprosté většině rozdílné činnosti, než které byly náplní práce žalobkyně. Žalovaná tak žádala žalobu zamítnout. 3 V návaznosti na vyjádření žalované žalobkyně v podání, které bylo doručeno soudu dne [datum], uvedla, že mezi stranami probíhá mimosoudní jednání o případném smírném vyřešení sporu. Dále uvedla, že s tvrzením žalované nesouhlasí, neboť práce vykonávaná žalobkyní byla a je pro žalovanou potřebná a nezbytná, kdy uměle vytvořená organizační změna nepředstavuje legální důvod pro ukončení pracovního poměru (typicky se jedná o případy zrušení pozice a jejím následném obnovení pod jiným názvem). Dále žalobkyně konstatovala, že náplň práce na nově zřízené pozici [anonymizováno] [spisová značka] je více než z jedné poloviny totožná s činností, kterou vykonávala pro žalovanou. Zároveň je žalobkyně přesvědčena, že s ohledem na její vzdělání, kvalifikaci a zkušenosti získané v rámci dlouholetého pracovního poměru u žalované, mohla žalobkyně novou pozici zcela jednoduše zastávat, a nebylo tak třeba s ní ukončit pracovní poměr a přijmout nového zaměstnance. Není dále pravdou, že práce žalobkyně byla rozdělena mezi stávající zaměstnance, nýbrž dle žalobkyně byla přiřazena k nové pozici. Žalobkyně má dále za to, že za situace, kdy došlo u žalované ke zrušení pracovní pozice žalobkyně z důvodu vzniku pozice nové s odlišnou pracovní náplní, což mělo za následek tvrzenou nadbytečnost žalobkyně, mělo být toto obsahem přijaté organizační změny ze dne [datum]. Žalobkyně dodala, že by považovala za korektní, pokud by žalovaná vypsala výběrové řízení na novou pozici, kdy by zaměstnanec z původní pozice měl možnost ucházet se o pozici novou. 4 Podáním doručeným soudu dne [datum] sdělila žalobkyně, že mezi stranami došlo k mimosoudní dohodě ohledně předmětu sporu. Dále sdělila, že po splnění povinnosti žalované vyplývající z dohody o narovnání vezme žalobkyně žalobu zpět s tím, že navrhne, aby soud řízení zastavil a žádnému z účastníků aby nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. 5 Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v plném rozsahu zpět s tím, že dle uzavřené dohody o narovnání nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. 6 Žalovaná vyjádřila souhlas se zpětvzetím žaloby v podání doručeném soudu dne [datum], uvedla, že vzdává náhrady nákladů řízení. 7 Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 8 Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svůj návrh v celém rozsahu zpět, postupoval soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení zcela zastavil. Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí došlo dříve, než soud ve věci zahájil jednání, nebylo třeba souhlasu žalované se zastavením řízení. Přesto žalovaná se zpětvzetím souhlasila v podání doručeném soudu dne [datum]. 9 Podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). V daném případě účastníci náhradu nákladů řízení nepožadovali, proto soud výrokem II. rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal. 10 Podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (zákon o soudních poplatcích), je-li řízení zastaveno před prvním jednáním ve věci, vrátí soud žalobci zaplacený soudní poplatek, snížený o 20 %, nejméně však snížený o [částka]. V daném případě činil zaplacený soudní poplatek z podané žaloby částku [částka], soud je proto povinen vrátit žalobkyni část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], v ponížené výši o částku [částka]. 11 Lhůta k vrácení soudního poplatku byla odůvodněna v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.