19 C 455/2021-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 2 027,74 Kč, která představuje dluh z úvěrové smlouvy o poskytnutí kontokorentu na běžném účtu, který pro žalovaného založil právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (banka). Pohledávka přešla na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2021 ke dni 1.2.2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne 19.2.2021. Žalovaný připomínky k nároku neměl. Uvedl, že je tři měsíce zaměstnán s výdělkem cca 20 000 Kč měsíčně. Požádal o povolení splátek ve výši 2 000 Kč měsíčně. Soud vycházel tedy z důkazů listinných předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení, měl k dispozici Rámcovou smlouvu o finančních službách, smlouvu o účtu ze dne 24.2.2017, Smlouvu o kontokorentním úvěru ze dne 24.2.2017, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Sazebník a [právnická osoba] pro bankovní obchody, výzvu žalovanému k zaplacení dluhu, vč. rozhodnutí o zesplatnění úvěru, poštovní arch a historický výpis dluhu. Z těchto důkazů soud zjistil, že byl žalovanému bankou založen a veden běžný účet, na němž mu byl poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 1 000 Kč formou úvěrového limitu a sjednána pevná úroková sazba 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr, vč. sjednaných úroků a poplatků nejpozději do 1 roku od prvního čerpání kontokorentu. Žalovaný se však dostal do nepovoleného debetu nad 1 000 Kč, na což byl bankou upozorňován, a to naposledy poslední výzvou ze dne 8.11.2019. Protože však žalovaný v rozporu se smlouvou o úvěru dluh neuhradil, došlo k zesplatnění úvěru k tomuto dni převedením na účet pohledávek z nepovolených debetů. Žalovaná částka se tak skládá ke dni 1.2.2021 (účinné převzetí dluhu) z nesplacené jistiny ve výši 2 027,74 Kč, úroků ve výši 239,48 Kč a úroků z prodlení 283,41 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Z provedených důkazů je zřejmé, že mezi účastníky vznikla smlouva o účtu ve smyslu §§ 2662-2668 o.z. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2674 o.z. smlouva o účtu může být majitelem účtu vypovězena i bez výpovědní doby, i když byla uzavřena na dobu určitou. Podle § 2675 o.z. ten, kdo účet vede, může rovněž smlouvu vypovědět s účinností ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla majiteli účtu. Poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo účet vede, smlouvu vypovědět i bez výpovědní doby. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti. Zároveň je z těchto důkazů zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla i smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po účinném zesplatnění dluhu (zčásti byly úroky kapitalizovány) ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za tři úkony po 200 Kč, jeden úkon za 1 500 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, jeden paušál za 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 3 667 Kč. Soud žádosti žalovaného nevyhověl s ohledem na výši jeho přiznaného příjmu a celkovou výši dluhu i nákladů řízení.