11 C 163/2022-29 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 9 110 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75% ročně z částky 9 110 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že uzavřela s žalovanou dne 3. 12. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru stejného čísla z [datum], přičemž smlouva byla uzavřena distančním způsobem a identita žalované ověřena z jejího občanského průkazu a výplatní pásky. Svou vůli uzavřít smlouvu pak projevila žalovaná použitím unikátních přihlašovacích údajů a odsouhlasením obsahu smlouvy jejím odkliknutím v informačním systému žalobkyně. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který však žalovaná řádně a včas nesplácela. Žalobkyně se proto domáhá touto žalobou zaplacení jistiny 5 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru sjednaného v sazbě 20%, tedy v daném případě 1 000 Kč, úroky ve výší 8% ročně vyčísleného částkou 2 747 Kč náhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 363 Kč. Splatnost celého dluhu nastala dle smlouvy prodlením delším než 2 měsíce. žalované byla dále zaslána dne 9. 6. 2022 předžalobní upomínka, na kterou nijak nereagovala. 2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud z hlediska skutkového k závěru, že nelze mít za prokázané tvrzení žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy s žalovanou. Jakkoliv soud plně reflektuje právem aprobovanou možnost uzavírat smlouvy distančním způsobem, zde prostřednictvím internetu, nezbavuje tento způsob kontraktace žalobkyni povinnosti přesvědčivě prokázat, že došlo ze strany žalované k akceptaci smlouvy o konkrétním, žalobou tvrzeném, obsahu. Takový skutkový závěr však na základě žalobkyní předložených důkazů nebylo v daném případě možno učinit. Současně bylo provedením dokazováním zjištěno, že žalobkyně poukázala dne 3. 12. 2021 částku 5 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], který je dle informace vyžádané soudem od banky, veden na jméno žalované. 5 Strana žalující se z účasti při nařízeném ústním jednání omluvila a nemohla tak být soudem poučena o nutnosti doplnit své důkazní návrhy, pokud má být prokázáno její skutkové tvrzení o uzavření předmětné úvěrové smlouvy. 6 Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření úvěrové ani jiné smlouvy účastníky, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení. 7 Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8 Tím, že žalované byla vyplacena částka 5 000 Kč, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, na jejímž základě měla být tato částka vyplacena dle tvrzení žalobkyně, lze uzavřít, že žalované vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu. Toto bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč je žalovaná povinná žalobkyni vydat. 9 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019). 10 Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k plnění přípisem odeslaným na adresu jeho trvalého pobytu dne 9. 6. 2022. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalované třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případě 14. 6. 2022 Žalovaná tak měla vydat bezdůvodné obohacení 15. 6. 2022 a ode dne následujícího je v prodlení. 11 Z uvedených důvodů vyhověl soud podané žalobě co do částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně za dobu od 16. 6. 2022 do zaplacení, zatímco ve zbývající části žalobu zamítl. 12 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměr procesního úspěchu stran je téměř shodný. Za této situace rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 13 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.