11 C 51/2021-31 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou ze dne [anonymizována dvě slova] žalobkyně proti žalované domáhá zaplacení částky 4 764,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8. 2. 2019 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], na jejímž základě jí byl dne 20. 12. 2018 poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, který jí byl vyplacen na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se současně zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 764,15 Kč Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Žalovaná neuhradila na svůj dluh přes výzvu ničeho. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Zástupce žalobkyně se z nařízených ústních jednání písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaném bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou, k prvnímu jednání ve věci se však bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. Odročeného jednání nařízeného na [datum] se žalovaná zúčastnila osobně. Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl soud z hlediska skutkového k závěru, že nelze mít za prokázané tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy či jakékoliv jiné smlouvy o úvěru mezi žalovanou a původním věřitelem [právnická osoba], když nebyla předložena ani smlouva v listinné podobě ani důkazy způsobilé dostatečně prokázat uzavření smlouvy distančním způsobem. Nelze mít dále ani za prokázané, že by žalované skutečně byl poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, když soud dotazem ú [právnická osoba] zjistil, že žalobkyní označený bankovní účet č. [bankovní účet] nebyl v rozhodné době veden na jméno žalované. Krajně podezřelá je v této souvislosti dále i skutečnost, že ve dvou souběžně probíhajících a typově totožných řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka] uvádí žalobkyně, že mělo dojít k čerpání úvěrů poskytnutých společností [právnická osoba] zasláním prostředků právě na účet č. [bankovní účet], ačkoliv na straně žalované vystupují v obou řízeních odlišné osoby. Svou, byť omluvenou, nepřítomností při ústním jednání zbavila žalobkyně soud možnosti poskytnout jí poučení o nutnosti navrhnout důkazy k prokázání svých žalobních tvrzení podle §118a odst. 3 o. s. ř. Nelze tak než konstatovat, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svých základních skutkových tvrzení, tedy ohledně uzavření úvěrové smlouvy a vyplacení úvěru. Za dané situace nelze uložit žalované povinnost k plnění dle smlouvy o úvěru a stejně tak nelze na základě skutkového stavu ani učinit závěr o tom, že by žalované vzniklo bezdůvodné obohacení. Soudu proto nezbylo než podanou žalobu v celém rozsahu zamítnout jako nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve sporu byla procesně plně úspěšná strana žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly a uvedla, že náhradu nákladů řízení nepožaduje. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.