19 C 262/2022-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se návrhem podaným zdejšího soudu domáhal zaplacení žalované částky, která představuje nesplacený dluh na základě smlouvy o zápůjčce. Pohledávka přešla ze společnosti [právnická osoba] na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaná, která měla doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem smlouvy o zápůjčce ze dne 22.7.2014, zákaznické karty, přehledu plateb, smluvních podmínek původního věřitele, smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalované byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta finanční zápůjčka ve výši 20 000 Kč a ta se zavázala vrátit věřiteli v celkem 60 týdenních splátkách po 613 Kč celkem 36 721 Kč zahrnujících souhrnný poplatek 16 721 Kč s úrokem ve výši 19,98 % ročně a došlo tak k uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalovaná splátky řádně hradila pouze do 21.4.2017 a ke dni 24.6.2019 (postoupení pohledávky) činí dluh na jistině 8 635,23 Kč a k tomu kapitalizovaný úrok 15 774,37 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 5 820,53 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o zápůjčce a právní režim tohoto vztahu se řídí ust. § 2390 o.z. a násl.. Podle této smlouvy přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Žalobce své povinnosti z této smlouvy splnil, naopak žalovaná své povinnosti, zejm. řádně a včas splatit dluh, nesplnila. Žaloba byla tedy podána po právu a soud jí vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném postoupení dluhu. Výše úroku z prodlení nebyla sjednána smluvně. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za tři úkony po 200 Kč, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 1 368 Kč. Podání žalobce ze dne 5.5.2022 soud nepovažoval za úkon právní služby dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť tímto podáním žalobce pouze napravoval hrubý nedostatek žaloby - chybějící vylíčení skutkových okolností.