19 C 264/2022-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel se žalovaným jeho právní předchůdce [právnická osoba] ([anonymizováno]), který pohledávku dne 12.6.2018 postoupil na společnost [právnická osoba] a ta pak smlouvou ze dne 13.8.2018 na žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení ze smlouvy o úvěru, smluvních podmínek VOP (internetový formulář), příkazu k úhradě úvěrované částky, výpisu z účtu, výzvy k úhradě a předžalobní výzvy. Právní předchůdce ([anonymizováno]) žalobce uzavřel se žalovaným dne 24.11.2015 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Smlouva o úvěru byla uzavřena za pomocí elektronických prostředků. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku společně s úrokem 600 Kč a s poplatkem ve výši 0 Kč věřiteli do 14.12.2015. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením úvěru, když do dne 14.12.2015 úvěr právnímu předchůdci žalobce v plné výši nevrátil a dluží částku 3 000 Kč. Žalobce částku smluvního úroku 600 Kč nepožaduje, avšak požaduje příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení ode dne 15.12.2015 do zaplacení. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku řádně a včas, zaslal mu právní předchůdce žalobce upomínky k zaplacení dlužné částky. Na žádnou z upomínek žalovaný nereagoval a dodnes dlužnou částku neuhradil a žalobce mu zaslal dne 21.2.2020 v souladu s §142a odst. 1 o.s.ř. výzvu k plnění. Výzva byla zaslána na adresu žalovaného, která je pro žalobce poslední známou adresou. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 100 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 1.368 Kč.