19 C 286/2022-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel se žalovanou právní předchůdce žalobce [právnická osoba] prostřednictvím internetové aplikace [webová adresa] pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.9.2018. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil, a žalovaná, která měla doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem zejména žádosti žalované o zápůjčku (elektronická komunikace), výpisu z účtu o zaslání zapůjčené částky 1 000 Kč a předžalobní upomínky soud zjistil, že právní předchůdce žalobce zaslal žalované na její žádost částku 1 000 Kč dne 29.6.2018 žalobce nemohl doložit samotnou smlouvu o zápůjčce a prokázat tak, že mezi účastníky vznikla smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z. a násl. Žalobce požádal o zaplacení dlužné částky 1 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, která žalobci tuto částku dosud nevrátila, ačkoli byla předžalobní upomínkou ze dne 8.12.2020 právním zástupcem žalobce upomenuta. Právní úprava bezdůvodného obohacení je v zákoně č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník obsažena v ustanoveních § 2991 až 3005. Podle § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst.2 cit.ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 3002 odst.1 plnila-li strana podle úplatné smlouvy, byť nebyla platná, není její právo na peněžitou náhradu vůči druhé straně ustanoveními § 3000 a 3001 dotčeno. To platí i v případě, že byl závazek z takové smlouvy zrušen. Podle odst.2 cit.ust. užíval-li věc nabytou podle úplatné smlouvy poctivý příjemce a je-li smlouva neplatná, poskytne druhé straně náhradu za užívání, avšak jen do výše odpovídající jeho prospěchu. Soud tedy přiznal žalobci nárok na zaplacení jistiny poskytnuté věřitelem žalované ve výši 1 000 Kč. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po splatnosti původního závazku, a to ve ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 1.368 Kč.