19 C 472/2021-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se návrhem podaným zdejšího soudu domáhal zaplacení žalované částky, která představuje nesplacený dluh na základě smlouvy o úvěru ze dne 23.8.2019. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil, a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem úvěrové smlouvy ze dne 23.8.2019 splátkového kalendáře, standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční karty klienta a předžalobní výzvy. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovanému byl žalobcem poskytnut spotřebitelský úvěr 9 090 Kč skládající se z úvěrované jistiny 5 000 Kč, poplatku 1 500 Kč, poplatku za inkaso splátek v hotovosti 1 600 Kč a kapitalizovaného úroku 990 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celý dluh v 60 týdenních splátkách po 151,50 Kč a došlo tak k uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaný však uhradil pouze částku 4 200 Kč, která byla vydělena týdenní splátkou 151,50 Kč, čímž lze určit, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení dne 17.10.2019, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Dluh ve výši 4 890 Kč tvoří dlužná jistina a část souhrnného poplatku. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 21.5.2020. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 o.z. a § 1802 o.z. a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v zákonné výši podle nař.vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy nastalo prodlení. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se pouze o soudní poplatek 400 Kč.