19 C 93/2022-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 5 774,67 Kč, která představuje dluh z úvěrové smlouvy o poskytnutí kontokorentu na běžném účtu, který pro žalovanou založil právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (banka). Pohledávka přešla na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2021 ke dni 1.7.2021, což bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne 2.9.2021. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kteří k němu byli řádně předvoláni, nicméně se nedostavili. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se nedostavil bez omluvy a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel tedy z důkazů listinných, předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení měl k dispozici rámcovou smlouvu, smlouvu o účtu ze dne 2.12.2016, Smlouvu o kontokorentním úvěru ze dne 2.12.2016, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Sazebník a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], SPP, transakční historii, výpověď smlouvy, výzvu žalovanému k zaplacení dluhu, vč. rozhodnutí o zesplatnění úvěru, poštovní arch a historický výpis dluhu. Z těchto důkazů soud zjistil, že byl žalované bankou založen a veden běžný účet, na němž jí byl poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč formou úvěrového limitu a sjednána pevná úroková sazba 18,90 % ročně. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu a kontokorent uhradit nejpozději do 1 roku ode dne zahájení čerpání. Žalovaná se však dostala do nepovoleného debetu nad 5 000 Kč, který neuhradila, na což byla bankou upozorňována, a to naposledy poslední výzvou ze dne 1.9.2021. Protože však žalovaná v rozporu se smlouvou o úvěru dluh neuhradila, banka smlouvu o kontokerntu vypověděla a zůstatek převedla dne 1.11.2020 na účet z nepovolených debetů. Žalovaná částka se tak skládá ke dni 1.7.2021 (účinné převzetí dluhu) z nesplacené jistiny ve výši 5 774,67 Kč, úroků ve výši 357,15 Kč a úroků z prodlení ke dni 337,44 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila ničeho. Z provedených důkazů je zřejmé, že mezi účastníky vznikla smlouva o účtu ve smyslu §§ 2662-2668 o.z.. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2674 o.z. smlouva o účtu může být majitelem účtu vypovězena i bez výpovědní doby, i když byla uzavřena na dobu určitou. Podle § 2675 o.z. ten, kdo účet vede, může rovněž smlouvu vypovědět s účinností ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla majiteli účtu. Poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo účet vede, smlouvu vypovědět i bez výpovědní doby. Zároveň je z těchto důkazů zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla i smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnil povinnost nepřekročit povolený limit kontokorentu a kontokorent uhradit nejpozději do 1 roku ode dne zahájení čerpání. Žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po účinném převzetím dluhu žalobcem (zčásti byly úroky kapitalizovány) ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez řádného právního a skutkového rozboru ve výši 100 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 1 368 Kč.