5 C 108/2022-14 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s tím, že jí bylo poskytnuto ošetření a následná [anonymizováno 7 slov], kam byla převezena dne 2. 2. 2020 v 00:10 hod. ke krátkodobému [anonymizováno] pobytu a propuštěna byla dne 2. 2. 2020 v 07:40 hod. Tím, že u ní byla zjištěna přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v krvi, byla jí podle platné právní úpravy a ceníku dne 2. 2. 2020 vystavena faktura [číslo] na částku 3 500 Kč, kterou však neuhradila. Nikterak nereagoval ani na následnou výzvu k plnění. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Žalovaná byla dne 2. 2. 2020 převezena k vyšetření na [anonymizována dvě slova] žalobkyně [příjmení] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], kde byla umístěna ke krátkodobému [anonymizováno] pobytu od 00:10 hod., propuštěna byla téhož dne v 07:40 hod. Výsledek vyšetření na přítomnost psychoaktivní látky v těle při přijetí: 1,37 promile (ALTEST). Žalované byla za pobyt na [anonymizována dvě slova] vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 2. 2. 2020 částka 3 500 Kč se splatností do 17. 2. 2020. Jelikož nebyla ani zčásti uhrazena, byla žalovaná vyzvána ke splnění jejího dluhu, a to upomínkou [spisová značka] a předžalobní upomínkou ze dne 20. 7. 2021, ale bezvýsledně. Soud dospěl po právním posouzení skutkového stavu k závěru, že mezi účastníky řízení vznikl závazkový právní vztah, neboť tím, že byla žalovaná převezena na [anonymizována dvě slova], kde u ní byla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi, je povinna uhradit žalobkyni náklady, které jí v této souvislosti vznikly (§ 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek). Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně nezaplatila vyúčtované náklady za poskytnutou [anonymizováno] péči, i přestože jí byla zaslána výzva k plnění v podobě faktury č. [anonymizováno] [číslo], vznikl jí dluh ve výši 3 500 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl. Vyhověno jí bylo i co do úroku z prodlení z této částky od 17. 2. 2020 do zaplacení, neboť se žalovaná dostala do prodlení se splněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Prvním dnem, od něhož je přiznán, je den, který následuje po dni, kdy žalované uplynula lhůta k plnění. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis jednoduché výzvy k plnění), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.