9 C 128/2022-30 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou dne 31. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z žalované částky od 1. 3. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel firma [právnická osoba], sídlem Malta (dále jen původní věřitel) uzavřel s žalovanou dne 28. 1. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 27. 2. 2016 (dále jen Smlouva). Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované. Žalovaná svůj závazek nesplnila a úvěr nesplatila ani částečně. Smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 12. 2017 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzvou z 11. 3. 2020 byla žalovaná ještě vyzvána k úhradě dluhu, což neučinila. Zástupkyně žalobkyně se ze soudního jednání omluvila, souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána fikcí doručení do místa hlášeného trvalého bydliště. K žalobě, která jí byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku [anonymizováno] republiky ohledně žalobkyně, internetovou informací ohledně původního věřitele, Smlouvou o úvěru [číslo] se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru (oba dokumenty jsou žalovanou podepsány), kopií občanského průkazu žalované, potvrzením banky o doručení částky 5 000 Kč na účet žalované, Smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 12. 2017, oznámením o postoupení pohledávky 19. 1. 2018, předžalobní výzvou k úhradě z 11. 3. 2020 s podacím archem. Soud hodnotil veškeré důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a vzal za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla řádně uzavřena dne 28. 1. 2016 Smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., ve spojení s podmínkami dle z.č. 145/2010 Sb. (o spotřebitelském úvěru). Žalované byla z účtu původního věřitele doručena na její účet 107- [bankovní účet] částka 5 000 Kč, která měla být původnímu věřiteli vrácena nejpozději dne 27. 2. 2016. Podle § 1879 a násl. o. z. došlo dne 21. 12. 2017 k řádnému postoupení pohledávky s příslušenstvím na žalobkyni, která se tak stala vlastníkem pohledávky a získala aktivní legitimaci k podání žaloby. Soud neměl důvod pochybovat, že žalovaná na dluh ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy z 11. 3. 2020, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl do částky 5 000 Kč i do zákonného úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. od dne 1. 3. 2016 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady zahrnují zaplacený soudní poplatek 400 Kč, náklady právního zastoupení podle vyhl.č. 177/1996 Sb., a to odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby) po 200 Kč, paušální náhradu hotových výdajů 3x po 100 Kč (podle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH z odměny a paušálních náhrad ve výši 189 Kč Celkem přiznané náklady pak činí 1 489 Kč. Lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.