11 C 170/2024-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne 23. 4. 2024 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení 101 200 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, jak je vymezen ve výroku rozsudku. Svůj nárok odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel dne se společností , právnická osoba, . (dále jen „banka“) 2 smlouvy o úvěru, a to dne 12. 2. 2007 smlouvu č. , tel. číslo, , na jejímž základě mu byl stejného dne poskytnut úvěr ve výši 135 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal splácet formou 71 měsíčních splátek po 2 873 Kč při neměnné úrokové sazbě 14,9% ročně. V důsledku nesplnění smluvních povinností žalovaného přistoupila banka k zesplatnění úvěru výzvou z 27. 11. 2009. Na jistinu hradil žalovaný pouze 39 680,27 Kč, tedy nesplacená jistina úvěru činí 95 319,73 Kč, úrok z úvěru činí ke dni 12. 4. 2024 částku 213 434,11 Kč, zákonný úrok z prodlení činí ke stejnému dni 119 252,73 Kč, dále jsou požadovány poplatky v úhrnné výši 1 020 Kč (2x 500 Kč, 1x 20 Kč za zaslání upomínek dle sazebníku banky). Dále žalovaný uzavřel s bankou dne 3. 11. 2008 smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl stejného dne poskytnut úvěr ve výši 36 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal splácet formou 71 měsíčních splátek po 842 Kč při neměnné úrokové sazbě 13,66% ročně. V důsledku nesplnění smluvních povinností žalovaného přistoupila banka k zesplatnění úvěru výzvou z 27. 11. 2009. Na jistinu uhradil žalovaný pouze 3 093,23 Kč, nesplacená jistina úvěru tak činí 32 906,77 Kč, úrok z úvěru činí ke dni 12. 4. 2024 částku 18 207,56 Kč, zákonný úrok z prodlení činí ke stejnému dni 22 274,88 Kč, dále jsou požadovány poplatky v úhrnné výši 1 820 Kč (2x 500 Kč, 1x 20 Kč, 1x 80 Kč za zaslání upomínek dle sazebníku banky). Popsané pohledávky byly bankou smluvně postoupeny společnosti , právnická osoba, a touto dále smluvně postoupeny žalobkyni.2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3 Žalobkyně se prostřednictvím zástupce z účasti na jednání omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků.4 Soud se předně zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně ve světle skutečnosti, že předmětné pohledávky byly předmětem opakovaného smluvního postoupení. V posuzovaném případě žalobkyně nijak neprokazuje splnění notifikační povinnosti ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, Pokud jde o následné postoupení pohledávek společností , Anonymizováno, žalobkyni, konstatuje soud, že žalobkyně předložila k důkazu dvě samostatná oznámení o postoupení pohledávky vyhotovená společností , právnická osoba, týkající se obou žalobou uplatněných dílčích nároků, obě datována 26. 9. 2016. Žalobkyně však nenavrhla a soudu nepředložila jakýkoliv důkaz prokazující faktické odeslání uvedených oznámení o postoupení pohledávek žalovanému. Soud dále konstatuje, že žalobkyně předložením smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, , resp. , právnická osoba, a žalovanou, prokázala, že k postoupení předmětných pohledávek došlo.5 Jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 4283/2019 ze dne 22. 5. 2020, „není-li prokázáno, že postupitel postoupení pohledávky dlužníku oznámil, ani že postupník postoupení pohledávky dlužníku prokázal, je povinností soudu zabývat se otázkou platnosti postupní smlouvy. Ke změně v osobě věřitele může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky.“ V podmínkách řešené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nahradila absentující prokázání splnění notifikační povinnosti postupitelů vůči žalovanému tím, že prokázala uzavření smluv o postoupení předmětných pohledávek.6 Na základě zhodnocení provedených důkazů přijal soud tyto skutkové závěry:Dle smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, byla tato mezi bankou a žalovaným uzavřena 12. 2. 2007 se zavázala poskytnou žalovanému úvěr 135 000 Kč při úrokové sazbě 14,9% ročně, který se žalovaný zavázal splatit do 16. 1. 2013 po 2 873 Kč měsíčně (71 splátek), s tím, že na jistinu úvěru bude z každé splátky započtena částka odpovídající rozdílu úroku z úvěru za předešlé období a částky 2 873 Kč. Splátky měly být hrazeny z běžného účtu žalovaného, přičemž žalovaný se zavázal zajistit na tomto účtu dostatek finančních prostředků k realizaci splátek. Dle dohody stran smlouvy se tato řídí úvěrovými podmínkami banky.Dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla tato mezi bankou a žalovaným uzavřena 3. 11. 2008 se zavázala poskytnou žalovanému úvěr 36 000 Kč při úrokové sazbě 13,66% ročně, který se žalovaný zavázal splatit do 20. 10. 2013 po 842 Kč měsíčně (59 splátek), s tím, že na jistinu úvěru bude z každé splátky započtena částka odpovídající rozdílu úroku z úvěru za předešlé období a částky 842 Kč. Splátky měly být hrazeny z běžného účtu žalovaného, přičemž žalovaný se zavázal zajistit na tomto účtu dostatek finančních prostředků k realizaci splátek. Dle dohody stran smlouvy se tato řídí úvěrovými podmínkami banky.Dle úvěrových podmínek KB, konkrétně jejich č.l. XII byla KB v případě porušení povinností z úvěrové smlouvy mimo jiné oprávněna požadovat okamžité splacení dlužné jistiny úvěru a příslušenství.Z historického výpisu z úvěrového účtu se podává, že z úhrad žalovaného byla na jistinu úvěru č. , tel. číslo, započtena částka celkem 39 680,27 Kč, přičemž poslední úhrada proběhla 16. 6. 2009.Z historického výpisu z úvěrového účtu se podává, že z úhrad žalovaného byla na jistinu úvěru č. , hodnota, započtena částka celkem 3 093,23 Kč, přičemž poslední úhrada proběhla 20. 6. 2009.Dle dvou přípisů banky z 27. 11. 2009 byl žalovaný vyzván k okamžitému splacení obou předmětných úvěrů.Z předložených listin týkajících se exekučního řízení se podává, že v obou řešených úvěrových případech byly vydány rozhodčí nálezy, na jejichž podkladě bylo zahájeno exekuční řízení, které však bylo následně zastaveno z důvodu neplatnosti rozhodčích doložek.Předložením předžalobních výzev z 12. 4. 2024 a poštovních podacích lístků ze stejného dne prokázala žalobkyně upomínání žalovaného o zaplacení nároků uplatněných v tomto řízení.7 Po právní stránce dopadá na vztah účastníků podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") právní úprava účinná v době uzavření smlouvy o půjčce, tedy zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“). Na řešenou věc dopadá dále zákon č. 321/2001 Sb., neboť poskytnutou půjčku je v daném případě třeba jednoznačně považovat za spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 tohoto zákona. Podle úpravy smlouvy o půjčce obsažené v § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.8 Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobkyně podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném v době vzniku prodlení právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně v procentech výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, ve kterém prodlení vzniklo, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém dalším kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je pak výše úroku závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.9 Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu a podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.10 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 25 607 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 408 Kč, odměny advokáta podle ust. 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 5 820 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 5 540 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 900 Kč. DPH (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad činí 3 679 Kč.11 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.12 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.