12 C 129/2024-27 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne , datum, domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 13 250 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě dne , datum, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi , právnická osoba, a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. , právnická osoba, poskytla žalovanému celkem 13 250 Kč v platbách 7 250 Kč dne , datum, , 500 Kč dne , datum, , 2 100 Kč dne , datum, , 1 100 Kč dne , datum, , 1 100 Kč dne , datum, , 700 Kč dne , datum, a 500 Kč dne , datum, a to bankovním převodem z účtu , právnická osoba, na účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámkách k platbách byl uveden variabilní symbol , var. symbol, . Žalovaný ke dni podání žaloby na žalovanou částku ani přes zaslanou upomínku ze dne , datum, ničeho neuhradil.2 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na , datum, písemně omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne , datum, fikcí v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, bylo sjednáno, že postupitel postupuje na postupníka pohledávky, které jsou blíže určeny v datovém souboru, který tvoří přílohu této smlouvy. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, také odeslala na poslední známou adresu žalovaného. Aktivní legitimace je tedy dána.4 Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5 Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána částka 7 250 Kč, dne , datum, připsána částka 500 Kč, dne , datum, připsána částka 2 100 Kč, dne , datum, připsána částka 1 100 Kč, , datum, připsána částka 1 100 Kč, , datum, připsána částka 700 Kč a dne , datum, připsána částka 500 Kč a poznámkou půjčka , Jméno zainteresované osoby 0/0, u účtu původního věřitele č. , č. účtu, , právnická osoba, , jak bylo zjištěno z vyjádření , právnická osoba, ., ze dne , datum, . Na podkladě smlouvy ze dne , datum, byla pohledávka původního věřitele za žalovaným převedena na společnost , právnická osoba, .. Žalovanému byla dne , datum, zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby a oznámení o postoupení pohledávky, obě písemnosti ze stejného data, avšak žalovaný do dne podání žaloby ani zčásti neplnil, ačkoli byl upozorněn na následky s tím spojené.6 Tím, že žalovanému byly vyplaceny částky v platbách 7 250 Kč dne , datum, , 500 Kč dne , datum, , 2 100 Kč dne , datum, , 1 100 Kč dne , datum, , 1 100 Kč dne , datum, , 700 Kč dne , datum, a 500 Kč dne , datum, tedy celkem 13 250 Kč lze konstatovat, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení v uvedené výši přijetím plnění bez právního důvodu a toto bezdůvodné obohacení je povinen vydat.7 Právní úprava nestanoví splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení. Konstantní judikatura dovozuje, že, není-li účastníky dohodnuto jinak, je dlužník povinen vydat bezdůvodné obohacení následujícího dne po dni, kdy byl věřitelem k plnění vyzván (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019).8 Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od doručení předžalobní upomínky za použití ust. § 573 o. z., podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Žalovaný byl vyzván k plnění přípisem odeslaným 4. 1. 2023. Soud vyšel z toho, že dle standardního způsobu doručování lze mít zásilku za prokazatelně za doručenou do dispoziční sféry žalovaného třetího pracovního dne od odeslání, tedy v daném případ Žalovaný tak měl vydat bezdůvodné obohacení 7. 1. 2023 a ode dne následujícího je v prodlení.9 Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci nejen částku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 13 250 Kč ale i zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) tak, jak je uveden ve výroku rozhodnutí.10 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení byly vyčísleny celkovou částkou 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 600 Kč stanovené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za tyto úkony právní služby (při náhrady 300 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč, a 21% DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč.11 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokátky žalobkyně.12 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.