22 C 160/2024-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 212,85 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovaným dne , datum, uzavřela formou elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému poskytla 20 000 Kč bankovním převodem na jeho účet. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , a vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou splátku ani po výzvách zaslaných mu dne , datum, a , datum, nezaplatil, přistoupila žalobkyně dne , datum, k zesplatnění celého dluhu. Žalobou uplatněný nárok sestává z jistiny 17 212,85 Kč. Dále žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 17 212,85 Kč od , datum, do zaplacení. Ač vyzván, žalovaný ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal procesně nečinný.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.). Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se z jednání včas omluvila.4. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné žalobkyní tvrzené skutečnosti:5. Účastníci elektronicky podepsali dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 23 % ročně formou 72 měsíčních splátek po 514 Kč splatných 15. dne každého měsíce. Smluvní strany si ujednaly, že peněžní prostředky budou žalobkyní vyplaceny tak, že 16 000 Kč bude vyplaceno žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, a zbylá částka 4 000 Kč bude započtena na úhradu nákladů žalobkyně vynaložených na vyřízení úvěru. RPSN činila 38,64 % a celkově měl žalovaný žalobkyni uhradit 37 041 Kč. (prokázáno Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru).6. Verifikační platbu 10 Kč žalovaný provedl převodem ze svého bankovního účtu na účet č. , č. účtu, dne , datum, (prokázáno detailem okamžité příchozí platby).7. Částka 16 000 Kč byla žalovanému odeslána na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě z výše uvedeného účtu žalobkyně dne , datum, (prokázáno detailem bezhotovostní platby).8. Výzvou k zaplacení z , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 865 Kč splatné dne , datum, a 300 Kč za 1. upomínku, která byla žalovanému odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno 1. upomínkou a podacím lístkem).9. Výzvou k zaplacení z , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 865 Kč splatné dne , datum, , 300 Kč za 1. upomínku a 500 Kč za 2. upomínku, která byla žalovanému odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno 2. upomínkou a podacím lístkem).10. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně zesplatnila dluh ze smlouvy č. , hodnota, a vyzvala žalovaného k úhradě jistiny 17 212,85 Kč a nákladů právního zastoupení do , datum, , kterou mu odeslala téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem)11. Žalobkyně vůbec netvrdila, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě tvrzení žalobkyně a k nim označeným a soudem provedeným důkazům nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr.12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:13. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení netvrdila a neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).14. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).15. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní poskytnuty peníze ve výši 16 000 Kč. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že žalovaný nějaké částky na svůj dluh žalobkyni v období od , datum, do , datum, hradil, neboť žalobkyně prokázala, že vyzývala žalovaného k úhradě nezaplacené splátky splatné dne , datum, , nikoli jakékoliv splátky dřívější. Žalobkyně však netvrdila, v jaké výši, a případně kdy, žalovaný úvěr splácel, proto soud nebyl schopen zjistil rozdíl mezi částkou žalovanému skutečně vyplacenou a částkou žalovaným žalobkyní uhrazenou, kterou by žalovanému mohl uložit k zaplacení žalobkyni. Za popsané situace nezbylo soudu, než žalobu v plném rozsahu zamítnout.16. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti a označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného a aby doplnila skutková tvrzení ohledně splácení úvěru žalovaným s poučením o nesplnění této výzvy. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce na jednání však soud výzvu učinit nemohl.17. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly v důsledku jeho procesní pasivity.