22 C 171/2024-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovanou ve výši 14 290 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitel“) se žalovanou elektronickými prostředky dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru. Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalované převodem na její účet 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem kapitalizovaným částkou 295,89 Kč a s poplatkem za poskytnutí úvěru 3 994,11 Kč do , datum, . Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované lustrací nahlédnutím do registrů (ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI), prověřil její bonitu a tedy učinil kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o úvěr byla žalované následně schválena. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovanou postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, od společností , právnická osoba, . Žalovaný nárok sestává z jistiny 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku do splatnosti úvěru 295,89 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 3 994,11 Kč. Dále žádá žalobkyně se zákonný úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 290 Kč od , datum, do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalovaná uvedla, že si úvěr brala v době, kdy měla finanční problémy. Nyní splácí jiné úvěry a má i exekuce. Myslí si, že nějaké částky uhradila, ale není si jistá, zda na tento úvěr, neboť je hradila z účtu, který již byl zrušen a do internetového bankovnictví se již nedostane. Po srážkách ze mzdy jí zbývá , částka, měsíčně, splácí na jiné úvěry , částka, , náklady na bydlení činí , částka, . Je připravena splácet 500 Kč měsíčně, aby nedošlo k narušení rovnováhy mezi příjmy a výdaji. Žije s , Anonymizováno, , která je , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, .3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení.4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:5. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, původní věřitel se žalovanou uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalované poskytnout 10 000 Kč převodem na ve smlouvě uvedený účet a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit spolu úrokem kapitalizovaným částkou 295,89 Kč a s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 997,06 Kč do , datum, . Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, byla prodloužena splatnost do , datum, . Žalovaná celkem původnímu věřiteli měla uhradit 12 292,95 Kč, RPSN činila 2 174,19 %, zápůjční úroková sazba 36 % denně.6. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet původního věřitele připsána platba 1 Kč z účtu žalované, který uvedla ve smlouvě.7. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu původního věřitele bylo poukázáno dne , datum, na účet žalované 10 000 Kč s označením „, Anonymizováno, pujcka ze dne , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, “.8. Z dokumentu Úvěruschopnost k půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitel obdržel z databází odpověď, že žalovaná není v seznamu blokovaných osob, že není na sankčním seznamu ani na seznamu hledaných osob ISPIS.cz, že má platný občanský průkaz, že má jeden záznam v insolvenčním rejstříku – odškrtnutou věc, že nemá záznam v CEE, že v databázi EUCB má u 3 subjektů celkem , hodnota, čerpaných půjček bez aktuálního prodlení. Žalovaná uvedla své osobní údaje, deklarovala, že není , Anonymizováno, , Anonymizováno, osoba, že úvěr splatí z vlastních prostředků, že je zaměstnaná s příjmem , částka, a její výdaje činí , částka, , z čehož je měsíční splátka nebankovních úvěrů , částka, , náklady na bydlení , částka, , ostatní výdaje , částka, . Původní věřitel vyhodnotil výpočtem (Příjem , částka, - Výdaje , částka, ) * Limit zadlužení 0,75, že maximální možná výše poskytnutého úvěru je 13 179 Kč.9. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovanou postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, od společností , právnická osoba, ., což bylo žalované oznámeno oznámením ze dne , datum, odeslaným jí dne téhož dne na žalovanou udanou kontaktní adresu.10. Dne , datum, byla žalované odeslána předžalobní výzva na žalovanou udanou kontaktní adresu.11. Žalobkyně netvrdila ani navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti a označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy. Soud zejména postrádal tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, kdy nejsou postačující obecná a na konkrétní případ nedopadající tvrzení; jaká konkrétní zjištění o žalované z hlediska posouzení úvěruschopnosti původní věřitel zjistil a na základě čeho dospěl k závěru, že právě žalovaná splňuje podmínku schopnosti splácet poskytnutý úvěr a z jakých konkrétních dokumentů a záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti žalované strany původní věřitel vycházel. Z důkazů soud zejména postrádal jakékoliv důkazy o tom, že původní věřitel prověřil příjmem žalované a jeho zdroj a výdaje žalované, když pouhá deklarace žalované je v tomto směru nedostačují. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:13. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.).14. Původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).15. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalované podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaná má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).16. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 10 000 Kč. Ač žalovaná tvrdila, že na dluh něčeho zaplatila, k tomuto tvrzení ani po výzvě a poučení soudem žádné důkazy nenavrhla, tudíž v tomto směru neunesla břemeno důkazní. Soud proto žalované uložil povinnost částku 10 000 Kč žalobkyni zaplatit.17. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účast