22 C 85/2024-28 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 34 696,53 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, (dále jen „původní věřitel“), se žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému bankovním převodem na účet uvedený ve smlouvě 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze spolu s úrokem stanoveným pevnou zápůjční sazbou vrátit v 48 měsíčních splátkách po 1 504 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný se zavázal ve smlouvě zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů. Původní věřitel před uzavřením smlouvy ověřil schopnost žalovaného úvěr splácet z žalovaným předložených osobních dokladů a dokladů ověřujících jeho příjmy a výdaje a zajistil si informace z registrů SOLUS, NRKI a ISIR. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze 8 769 Kč. Původní věřitel úvěr zesplatnil a dopisem ze dne , datum, vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužných částek. Bylo sjednáno ve smlouvě, že nesplacená jistina úvěru a obchodní úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou žalobkyně vyčíslila na 27 176,23 Kč. Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaná částka je tvořena dlužnou novou jistinou ve výši 27 176,23 Kč, dlužnými smluvními pokutami ve výši 7 520,30 Kč vyčíslenými ke dni , datum, jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od , datum, . Na příslušenství žalobkyně žádá úrok ve výši 29,91 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 24 376,78 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z celé dlužné nové jistiny ve výši 27 176,23 Kč od , datum, do zaplacení. Ač vyzván, žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k žalobě ničeho nenamítal.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou tzv. fikcí (§ 49 o. s. ř).4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že dne , datum, původní věřitel se žalovaným podepsali elektronickými prostředky smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout 25 000 Kč bezhotovostně na účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze spolu s úrokem 66,84 % ročně vrátit v 48 měsíčních splátkách po 1 504 Kč splatných k 12. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný celkem původnímu věřiteli měl uhradit 72 192 Kč, RPSN činila 91,64 %.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, za období od 15. 4. do , datum, soud zjistil, že se se jedná o účet vedený , právnická osoba, . pro žalovaného, že počáteční zůstatek činil – 851,70 Kč, konečný zůstatek činil 761,47 Kč a že dne , datum, byla připsána na tento účet částka 24 933 Kč od , právnická osoba, . Z výpisu z účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, za období od 15. 7. do , datum, soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 615,91 Kč, konečný zůstatek činil 3 093,08 Kč a že dne , datum, byla připsána na tento účet částka 26 740 Kč od , právnická osoba, .7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, vyplacena částka 25 000 Kč8. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný uhradil původnímu věřiteli dne , datum, 1 505 Kč, , datum, 1 504 Kč, , datum, 1 505 Kč, , datum, 1 502 Kč, , datum, 1 300 Kč, , datum, 300 Kč a , datum, 1 153 Kč, celkem 8 769 Kč.9. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že původní věřitel prohlásil úvěr za splatný ke dni , datum, a vyzval žalovaného k uhrazení dluhu.10. Ze společného prohlášení původního věřitele a žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni s účinností ke dni , datum, , což bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne odeslaným mu dne , datum, na žalovaným udanou kontaktní adresu.11. Dne , datum, byla žalovanému odeslána předžalobní výzva na žalovaným udanou kontaktní adresu.12. Žalobkyně navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud při jednání vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Soud postrádal důkazy k prokázání žalobních tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně prověřil doklady ověřující výdaje žalovaného a informace z veřejných registrů SOLUS, NRKI, ISIR týkající se žalovaného.13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.).15. Původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).16. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).17. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 25 000 Kč a že žalovaný uhradil původnímu věřiteli 8 769. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni dluh splnil více, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 16 231 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovaným čerpanou a částkou žalovaným uhrazenou.18. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky 27 176,23 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného v částce 16 231 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., v délce tří dnů, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.19. Vzhledem k nepla