10 C 210/2025-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou domáhá, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí 51.847,93 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 27.5.2023 se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, až do limitu 50.000 Kč. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek banky, sazebník banky, se vším byla žalovaná seznámena. Žalovaná vyčerpala celý úvěr ve výši 50.000 Kč. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 12,75 % ročně a dále poplatek za vedené účtu 50 Kč měsíčně. Žalovaná své závazky porušila, své závazky nesplácela včas, a to ani přes zaslané upomínky. Banka v souladu s podmínkami dne 2.10.2024 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.11.2024 postoupena s účinností ke dni 1.12.2024 na žalobkyni. Ke dni postoupení činila dlužná částka celkem 57.055,40 Kč a sestávala ze zůstatku jistiny 50.000 Kč, z úroku z úvěru do 1.12.2024 ve výši 4.122,10 Kč, z úroku z prodlení do 1.12.2024 ve výši 1.085,37 Kč a z poplatků 1.847,93 Kč. Jistina pohledávky je i nadále úročena úrokem ve výši 12,75 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 13.12.2025. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovanou zaplaceno ničeho. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. K žalobě žalobkyně doložila Smlouvu o revolvingovém úvěru, všeobecné obchodní podmínky, ceník, obratovou historii, výpis z účtu, smlouvu o postoupení pohledávky, rozhodnutí o zesplatnění dluhu, předžalobní výzvu.2 K výzvě soudu žalobkyně doložila tvrzení a důkazy o tom, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované, a to náhledem do příslušných evidencí a rejstříků, uvedla příjem 30.000 Kč, což odpovídá zjištěním z účtu, který předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou vedla, výdaje uvedla 0 Kč, ale ze statistických modelů žalobkyně vycházela z výdajů 7.902 Kč, byly zjištěny i její další závazky u , právnická osoba, . Orientační splátka požadovaného úvěru činila 2.500 Kč, celkové výdaje žalované by tak byly 10.867 Kč na splátkách a zbylo by jí na ostatní výdaje 19.133 Kč, což je částka dostačující.3 Před soudem a v dalších podáních žalobkyně uvedla, že trvá na žalobě, navrhuje, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Na náhradě nákladů řízení požaduje částku 24 035,50 Kč.4 Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, žaloba a předvolání jí byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu.5 Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet7 Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, kde dle tvrzení žalobkyně byla koumána i úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z tvrzení žalované a zejména z výpisů z účtu, který předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou vedla. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ničeho nenamítala. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná byla úvěruschopná.9 Žalovaná je tedy povinna vrátit žalobci nejen zbývající část jistiny ve výši 50.000 Kč, ale i úroku z úvěru do 1.12.2024 ve výši 4.122,10 Kč, úrok z prodlení do 1.12.2024 ve výši 1.085,37 Kč a poplatky 1.847,93 Kč. Jistina pohledávky je i nadále úročena úrokem ve výši 12,75 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku.10 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek 2.074 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb., neboť sice se jedná o žalobu podávanou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ale žalovaná částka přesahuje 50.000 Kč, tedy za 4 úkony po 3.180 Kč a 4x režijní paušál po 450 Kč a 21 % DPH, celkem 19.644 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náklady řízení za další úkon a režijní paušál související s doplněním tvrzení a důkazů o zkoumání úvěruschopnosti žalované, když toto měla žalobkyně uvést již při podání žaloby.