12 C 195/2025-25 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 1 048 834 Kč s příslušenstvím. Tvrdí, že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO žalobkyně, žalovaným smlouvu o úvěru ,,, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 1 048 834 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně veškerého příslušenství ve 120 pravidelných měsíčních splátkách vždy k 15 dni kalendářního měsíce. Úvěr byl úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 8,49 % ročně. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz, kde si žalovaný vybral parametry úvěru, vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, uvedl své osobní údaje, uvedl údaje nutné k posouzení jeho úvěruschopnosti, které byl povinen doložit. Předchůdce žalobkyně provedl šetření v registrech. Návrh žalovaného na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru byl předchůdkyní žalobkyně akceptován , datum, prostřednictvím akceptačního dopisu. Dne , datum, byl žalovanému poskytnut úvěr, a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, byl opakovaně upomínán, avšak bezvýsledně. Předchůdce žalobkyně přistoupil k zesplatnění celého úvěru dne , datum, , o čemž byl informován. Do prodlení se tak dostal dne , datum, . Žalobkyně tak ke dni sepsání žalobního návrhu eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 1 053 827,67 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 1 005 591,34 Kč a ze smluvního úroku ve výši 48 236,33 Kč. Pohledávka spolu s příslušenstvím byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, avšak bezvýsledně. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K žalobě žalobkyně doložila návrh na uzavření smlouvy o úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o úplatě za postoupenou pohledávku, výpis úkonů mimosoudního vymáhání, předžalobní upomínku.2 Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že trvá na žalobě.3 Žalovaný se nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.4 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.6 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde dle tvrzení žalobce byla koumána i úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházel z tvrzení žalovaného a z výpisu z účtů žalovaného, který měl žalovaný u předchůdkyně žalobkyně, tedy u , právnická osoba, . a ze kterého jsou zřejmé příjmy i výdaje žalovaného. Žalobce provedl šetření v registrech bankovních i nebankovních společností, v insolvenčním rejstříku, v databázi SOLUS. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ničeho nenamítal. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný.8 Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci nejen zbývající část jistiny ve výši 1 005 591,34 Kč, ale i smluvní úrok z půjčky ve výši 48 236,33 Kč a úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) tak, jak jsou uvedeny ve výroku rozhodnutí.9 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 89 307,70 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 42 154 Kč, odměny advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 37 620 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 12 540 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- předžalobní upomínka- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 450 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 1 350 Kč, a DPH ve výši 8 183,70 Kč (21% z částky 38 970 Kč z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů).10 Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).11 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.