10 C 114/2026-19 – Okresní soud v Jablonci nad Nisou

ECLI: ECLI:CZ:OSJN:2026:10.C.114.2026.1
Datum: 2026-06-30
Předmět: o 31 647,82 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízenísmlouva o úvěru
O co šlo: o 31 647,82 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/96 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.)
1 Žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení 31.647,82 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, takto provedl kontrolu v příslušných registrech, dále použil statistické modely k ověření pravdivosti tvrzení klienta o jeho výdajích a o možných příjmech. Žalovaný uvedl příjem 56.000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 30.000 Kč, měsíční výdaje 30.000 Kč. Je ženatý, bydlí ve vlastním domě, má dvě děti. V registrech NRKI a BRK, registru SOLUS a v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku nebyly zjištěny žádné okolnosti vylučující poskytnutí úvěru. Úvěrový rámec byl poskytnut ve výši 30.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet řádně v měsíčních splátkách ve výši 4 % aktuální dlužné splátky. Žalovaný celkem načerpal 96.151,32 Kč, na úvěr uhradil 98.774,64 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek splácet úvěr řádně a včas, což dle bodu 7.1. podmínek opravňovalo žalobce celý úvěr zesplatnit. Žalobce úvěr zesplatnil kde ni 11.11.2025, tentýž den byl vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky, tato výzva byla zaslána žalovanému doporučenou poštou. Žalovaný nereagoval a stále dluží ke dni podání žaloby 31.647,82 Kč sestávající z nesplacené jistiny 29.091,82 Kč, poplatky za vedení účtu 156 Kč, nákladů na vymáhání 900 Kč (za každý měsíc prodlení 100 Kč a dalších 130 Kč za zaslání upomínky), smluvních pokut 1.500 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak bezvýsledně. K žalobě žalobce doložil úvěrovou smlouvu, předsmluvní informace, výzvu před zesplatněním, výzvu ke splacení celého úvěru, výpis z bankovního účtu, splátkový kalendář, sazebník poplatků, podací archy, kartu klienta.2 Zástupce žalobce se ze soudního jednání omluvil s tím, že trvá na žalobě.3 Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu byly předvolání a žaloba doručeny fikcí na adresu trvalého bydliště, když jiná adresa pobytu nebyla soudu známa.4 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.6 Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (zápůjčce), kde dle tvrzení žalobce byla koumána i úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházel z tvrzení žalovaného. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. má poskytovatel zápůjčky provést vlastní šetření či ověření tvrzení budoucího dlužníka jen tehdy, je-li to nezbytné. Žalobce provedl šetření v registrech bankovních i nebankovních společností, v insolvenčním rejstříku, v databázi SOLUS, porovnal příjmy žalovaného s životním minimem a normativními náklady na bydlení, použil statistické metody. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ničeho nenamítal. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný.9 Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci nejen zapůjčenou částku, či zbývajíc část jistiny, ale i zaplatit úrok z půjčky a úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) tak, jak jsou uvedeny ve výroku rozhodnutí.10 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek 1.266 Kč a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb., neboť se jedná o žalobu podávanou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tedy za 3 úkony po 700 Kč a 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH, celkem 4.170 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)