10 C 282/2023-27 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit mu 15.077 Kč s tím, že 15.3.2022 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách www.flexifin.cz, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a další identifikační údaje. Žalovaný se sekundárně identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik UAB, kterému zpřístupnil svůj bankovní účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientského profilu, žalovanému byl zpřístupněn formulář SECCI, který odsouhlasil, následně mu byl zaslán návrh smlouvy, který odsouhlasil kliknutím na „Podepisuji“. Následně byla žalovanému smlouva zaslána na e-mailovou adresu. Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného číslo , č. účtu, z účtu žalobce dne 15.3.2022 v částce 10.000 Kč. Žalovaný si zvolil volitelné služby „Klidné spaní“ za poplatek 800 Kč a „Presto“ za 165 Kč, informační servis za 232 Kč. Žalovaný požádal 7x o odklad splatnosti úvěru celkově o 210 dní a splatnost úvěru nastala 10.11.2022. Částky žalovaným zaplacené byly použity nejprve na úhradu výdajů, které bylo potřeba hradit, na úhradu úroků z prodlení, smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny. Žalobci v důsledku prodlení žalovaného vznikl i nárok na smluvní pokutu. Žalobce tak eviduje za žalovaným pohledávku 14.177 Kč, kde 10.000 Kč je jistina, poplatek za poskytnutí úvěru 2.900 Kč, poplatek „Klidné spaní“ za 800 Kč a „Presto“ za 165 Kč, informační servis za 232 Kč. Dále požaduje smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny až do splacení dluhu, což je v souladu se smlouvou a všeobecnými podmínkami čl. 6.4. Žalobce požaduje smluvní pokutu jen za prvních 90 dní. Před poskytnutím úvěru žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, odkazuje na formulář creditworthiness, kde jsou čisté příjmy žalovaného a jeho rodiny a výdaje. Dále žalobce nahlížel do různých registrů, bankovních, nebankovních, rejstřík insolvencí, evidence odcizených dokladů. Bylo tvrzeno žalovaným, že jsou v domácnosti tři osoby, výdělečně činný je jen on, jeho čistý měsíční příjem je 31.966 Kč, celkový příjem domácnosti 36.000 Kč, výdaje na splátky 1.500 Kč, výdaje na bydlení 17,.000 Kč, další nezbytné výdaje 3.000 Kč a zbytné výdaje 5.000 Kč. K žalobě doložil smlouvu o úvěru ze dne 15.3.2022, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné podmínky, předžalobní upomínku.2 Žalobce se z jednání omluvil s tím, že trvá na žalobě.3 Žalovaný se nedostavil, žaloba a předvolání mu byly doručeny fikcí na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.4 Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5 Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.6 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7 Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kde dle tvrzení žalobce byla koumána i úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházel z tvrzení žalovaného, tvrzení ověřoval, nahlížel do různých registrů bankovních i nebankovních společností, do insolvenčního rejstříku, databáze SOLUS, porovnal příjmy žalovaného s životním minimem a normativními náklady na bydlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ničeho nenamítal. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný.8 Soud má za to, že ve smlouvě sjednaná RPSN ve výši 2.115,69 % ročně je neúměrně vysoká, ostatně zápůjčka byla 10.000 Kč a vráceno mělo být 14.097 Kč, tedy asi o 40 % více, než bylo zapůjčeno.9 U žalovaného však byl zjištěn úpadek usnesením Krajského soudu v , adresa, pobočka , adresa, ze dne , datum, , č.j. KSLB , spisová značka, -A-6, žalobce tak měl svoji pohledávku za žalovaným přihlásit do insolvenčního řízení, když tato pohledávka v době zjištění úpadku již existovala. Insolvenční řízení skončilo usnesením Krajského soudu v , adresa, pobočka , adresa, ze dne , datum, , č.j. KSLB , spisová značka, -, právnická osoba, , kterým bylo vzato na vědomí splnění oddlužení žalovaného , Jméno žalovaného, . Tím však pohledávka žalobce dle § 414 odst. 1,5 insolvenčního zákona zanikla. Soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.10 Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. by žalovaný měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné však nepožadoval a dle spisu mu ani nevznikly.