5 C 282/2025-24 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 10. 2025, se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí 29 597,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet prostřednictvím 48 měsíčních splátek spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně. Úvěr byl poskytnut dne 17. 4. 20224 převodem na účet č. , Anonymizováno, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, pročež původní věřitel úvěr ke dni 12. 12. 2024 zesplatnil. Vedle jistiny žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 2 575,10 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 597,52 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízení zcela pasivní. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno, a žalobkyně se z jednání omluvila, aniž by požádala o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žalovaný takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:4. Žalovaný požádal dne 16. 4. 2024 původního věřitele o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný by úvěr splatil spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 820 Kč (návrh na uzavření smlouvy o úvěru). V návrhu na uzavření smlouvy je uvedeno, že smlouva nabude účinnosti odesláním podepsaného akceptačního dopisu původním věřitelem. Žalobkyně k žalobě přiložila dopis datovaný dne 17. 4. 2024 označení jako „akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru“. Nepředložila ovšem jakýkoli důkaz prokazující odeslání dopisu žalovanému. Soud k návrhu žalobkyně provedl důkaz sdělením , právnická osoba, ., IČO , IČO, , ze dne 15. 1. 2026. Ta k dotazu soudu odpověděla, že v dubnu 2024 nebyla na účet č. , Anonymizováno, připsána platba 30 000 Kč. Žalobkyně předložila listinu označenou jako „výpis z účtu“, na níž je údaj o čerpání úvěru dne 17. 4. 2024 ve výši 30 000 Kč, nejedná se ovšem o výpis z účtu ve smyslu toho, že by z něj bylo prokázáno, že byla provedena určitá peněžní operace (z jakého účtu a na jaký účet byla částka poslána). Původní věřitel oznámil žalovanému dopisem ze dne 26. 3. 2025, že pohledávku za ním ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 4. 2024 postoupil žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky a poštovní podací arch).5. Soud s ohledem na právní posouzení (viz dále) neučinil jakákoli pro věc významní zjištění z následujících listin: výzva k úhradě dluhu ze dnů 17. 7. 2024, 23. 10. 2024, upomínka ze dne 20. 6. 2024, seznam jmen, potvrzení o podání ze dne 19. 9. 2025, záznam o digitální aktivitě, oznámení o okamžité splatnosti úvěru, informace o spotřebitelském úvěru, podací archy ze dnů 24. 10. 2024 a 13. 12. 2024, odeslané údaje.6. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel odeslal žalovanému akceptační dopis, ani že by mu poskytl v dubnu 2024 částku 30 000 Kč, soud byl připraven na jednání žalobkyni poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se svou absencí na jednání o dobrodiní poučení připravila.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Podle § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.9. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.10. Podle § 1731 o. z. návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.11. Podle § 1740 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.12. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).16. Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata (srov. § 1732 odst. 1 o. z.). Návrh podepsaný žalovaným obsahoval všechny podstatné náležitostí smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), sice závazek úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně prokázala, že žalovaný navrhl původnímu věřiteli uzavření smlouvy o úvěr s parametry tvrzenými v žalobě (§ 1731 o. z.).17. Pokud má smlouva vzniknout přijetím nabídky (§ 1740 o. z.), jako v nyní projednávané věci, pak je rozhodujícím okamžikem pro její vznik okamžik účinnosti přijetí nabídky; bez účinného přijetí vzniknout nemůže. Přijetí nabídky je přitom adresované jednostranné právní jednání, které působí vůči svému adresátovi od okamžiku, kdy mu dojde (§ 570). Dojití nastane tehdy, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta (do místa, které ovládá, resp. k němu náleží, např. poštovní schránka, podatelna, datová schránka apod.), tedy jakmile nabude objektivní možnost seznámit se s jeho obsahem. Nedošel-li adresovaný projev vůle jednajícího do sféry adresáta, právní úkon není perfektní. (srov. Rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Smluvní úprava okamžiku uzavření smlouvy je dispozitivní. Předchozí smluvní ujednání (např. v rámci předsmluvního jednání nebo jako součást rámcové smlouvy) anebo i samotná nabídka může obsahovat jiné ujednání účinnosti přijetí, resp. vzniku smlouvy. Tak tomu bylo v nyní projednávané věci, kdy v návrhu na uzavření smlouvy bylo uvedeno, že smlouva nabude účinnosti dnem odeslání akceptačního dopisu původního věřitele žalovanému (tj. nikoli doručením dopisu). Žalobkyně ovšem nepředložila jakýkoli důkaz prokazující, že by původní věřitel dopis žalovanému odeslal.18. O konkludentní přijetí nabídky ve smyslu § 1744 o. z. v poměrech projednávané věci nemůže být řeč. Jednak žalobkyně netvrdila jakékoli skutečnosti, které by umožňovaly vůbec uvažovat o splnění hypotézy dotčeného ustanovení, ale především v návrhu a uzavření smlouvy, který sice podepsal výlučně žalovaný, ale jednalo se o formulář vyhotovený původním věřitelem, bylo uvedeno, že smlouva nabude účinnost dnem odeslání akceptačního dopisu původního věřitele žalovanému.19. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že jelikož nebylo prokázáno, že by původní věřitel odeslal žalovanému akceptační dopis v návaznosti na žalovaným učiněný návrh na uzavření smlouvy o úvěru, tj. že by původní věřitel účinně akceptoval nabídku žalovaného (§ 1745 o. z.) smlouva o úvěru mezi žalovaným a původním věřitelem nebyla uzavřena.20. Soud proto vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., kdy pohledávka byla postoupena původním věřitelem žalobkyni (bez ohledu na to, jak byla právně kvalifikována), což původní věřitel žalovanému řádně oznámil (§ 1879 a násl. o. z.). Avšak tvrzení žalobkyně o tom, že původní věřitel žalovanému převodem na účet poskytl částku 30 000 Kč bylo provedeným dokazováním vyvráceno.21. V rozsudku ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001, který byl uveřejněn pod č. 86 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že ve sp