209 C 211/2021-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku celkem [částka] plus příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši [částka]. Převzetí hotovosti žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem a zavázal se uhradit předmětnou částku plus příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši [částka] sestávající se z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku [částka]. Tuto částku se žalovaný zavázal splácet ve splátkách po [částka] měsíčně. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Žalobkyně poznamenala, že na uvedeném dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti s tím, že správnost vyplněných údajů žalovaný stvrdil podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku posouzena. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil, splatil pouze [částka], což odpovídalo jedné řádně uhrazené splátce. Původní věřitel rozpočítal tuto částku poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství, kdy na jistinu úvěru byla alokována částku [částka], na smluvně sjednané příslušenství pohledávky [částka]. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částku [částka], kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši [částka] a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši [částka]. Závazek ze smlouvy o úvěru původní věřitel nezesplatnil, proto splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Od [datum] je žalovaný v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a také právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dluhu vyzvala, zaslala mu předžalobní výzvu, žalovaný ale na výzvu nereagoval. 2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu Smlouvu o úvěru včetně předpisu splátek, žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, 3. smlouvu o úvěru, předpis splátek, transakční historii, smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky a potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, předžalobní výzvu včetně podacího archu. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Ještě před jednáním se písemně k věci vyjádřil žalovaný. Požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Uvedl, že je připraven pohledávku v plném rozsahu uhradit, avšak aktuálně je bez příjmu a nemajetný, má několik exekucí pro cca [částka] a je ve výkonu trestu. Dodal, že pokud bude ve výkonu trestu zařazen do práce s odměnou, mohla by být alikvotní část z ní splácena. Žalobkyně se k jednání omluvila, odkázala na žalobu a k ní připojené listiny. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl do spisu založenými listinami. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně soud tuto nepoučil a nevyzval k doplnění tvrzení a zejména důkazů k otázce řádného zkoumání a posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný skutečně uzavřel se společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru, podepsal převzetí částky [částka] v hotovosti. Ve smlouvě si její účastníci skutečně sjednali úvěr [částka], dále úrok [částka], úplatu za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěrového případu [částka], poplatek za inkaso plateb [částka] s tím, že celkovou částku [částka], ze které náklady úvěru tvoří [částka], žalovaný bude splácet ve splátkách po [částka] Tyto údaje soud vyčetl ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené a podepsané oběma účastníky dne [datum]. Z žádosti o úvěr ze dne [datum], kterou také žalovaný podepsal, soud zjistil, že žalovaný do uvedeného formuláře o sobě a svých poměrech uvedl, že je zaměstnán od února 2019, zaškrtl, že nemá úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení, dále že má mzdu [částka], výdaje na bydlení [částka] a výdaje na dopravu, jídlo a další osobní náklady [částka] měsíčně. Žalovaný ještě zatrhl políčko, že je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. A že má střední vzdělání. Jediný doklad, který žalovaný při sjednávání úvěru předložil, byl jeho občanský průkaz. V rubrice„ doložení příjmů žadatele“ rozčleněné na políčka„ výplatní pásky“,„ pracovní smlouvy“,„ potvrzení od zaměstnavatele“,„ výpis z bankovního účtu“,„ daňové přiznání“ či„ jiný doklad“, není vyplněné políčko žádné, z čehož soud vyvodil, že žádná listina, potvrzení, rozhodnutí, výpis k ověření tvrzených příjmů žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nepředložil. Z žalobních tvrzení ale ani z žádných důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala poměry žalovaného – skutečnost, zda nemá nějaké exekuce, či finanční závazky v bankovním či nebankovním sektoru, prostřednictvím například nahlížení do registrů dlužníků a podobně. V řízení také nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil žalobkyní (její právní předchůdkyni) víc než [částka]. Naopak bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena platně Smlouva o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. Bylo také prokázáno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byla mu také zaslána předžalobní výzva. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 9. V daném případě žalobkyně v žalobě obecně uvedla, že se její právní předchůdkyně úvěruschopností žalovaného zabývala, tato tvrzení však nebyla nijak konkrétní a vyjma formuláře, který soud ve svém odůvodnění popsal shora, k tvrzenému zabývání se poměry žalovaného, žalobkyně nic do spisu nezaložila. Tím, že se nedostavila k prvnímu jednání ve věci vědoma si možných důsledků takového jednání, se žalobkyně sama vzala možnost být poučena a relevantní skutečnosti k uvedené otázce dotvrdit či doložit. Ať už proto, že žalobkyně své povinnosti v tomto směru ned