218 C 145/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, žalovaný však poskytnutou zápůjčku nevrátil. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla zápůjčku ve výši [částka], žalovaný zápůjčku ani částečně nesplatil a dluží žalobkyni jistinu ve výši žalované částky. Vzhledem k rozporu mezi žalobními tvrzeními a obsahem listinných důkazů byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu č. j. 218 C 145/2019-39 ze dne 7. 9. 2020 vyzvána k odstranění tohoto rozporu a mimo jiné i k předložení smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že nedisponuje informacemi a důkazy k prokázání kontraktačního procesu nad rámec původního žalobního návrhu, přičemž od původního věřitele nemá k dispozici smlouvu o zápůjčce/úvěru. Žalobkyně odkázala na dokument [jméno] [příjmení] [jméno], který je elektronickým výstupem žádosti o zápůjčku a obsahuje podstatné náležitosti, tj. výše půjčky [částka], poplatek za poskytnutí zápůjčky [částka], datum poukázání [datum] a datum splatnosti [datum]. Žalobkyně dále změnila žalobní tvrzení tak, že žalovaná částka představuje neuhrazenou část jistiny ze zápůjčky [částka] ve výši [částka]. Žalobkyně byla následně vyzvána k doplnění tvrzení i důkazů o tom, kdy a jaké částky žalovaný žalobkyni nebo původnímu věřiteli uhradil. K této výzvě žalobkyně žádné důkazy nepředložila, pouze sdělila, že žalovaný uhradil částku [částka] a žalobkyně tak požaduje neuhrazenou část jistiny. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni, původním věřitelem byla [právnická osoba] [příjmení] p. l. c. Žalobkyně nepředložila tvrzenou smlouvu o zápůjčce, z předložených listin (Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, [příjmení] [příjmení] - Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, Platební informace - Výpisy účtu) soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovaným spíše než smlouva o zápůjčce byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Tomu odpovídají Platební informace - Výpisy s datem splatnosti vždy po měsíci od [datum] do [datum]. Z výpisů je také zřejmé, že žalovanému byly účtovány různé poplatky, úroky i pokuty. Z výpisů však nevyplývá, kdy a jaké částky žalovaný hradil a za jaké období a jakou sazbou je účtován úrok za poskytnutí úvěru. Vzhledem k tomu, že výpisy obsahují položku„ zůstatek po poslední platbě“, jejíž výše se v průběhu doby od [datum] do [datum] měnila, je zřejmé, že žalovaný úvěr částečně splácel, výši splátek se však nepodařilo zjistit, zcela jistě se však nejednalo pouze o tvrzenou částku [částka]. Podle výpisu s datem splatnosti [datum] činila celková dlužná částka k uvedenému datu [částka]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Další tvrzení žalobkyně o splácení úvěru a výsledné výši dlužné částky jsou však neurčitá, neboť stav na výpisech z účtu vytvořených právním předchůdcem žalobkyně neodpovídá tvrzením žalobkyně o tom, jaká částka byla splacena (není ani uvedeno kdy) a jaká je výsledná výše dluhu. Je evidentní, že úvěrový vztah trval několik měsíců, žalovaný splácel blíže nespecifikované částky. Vzhledem k tomu, že ve výpisech z účtu byla žalovanému předepisována nová dlužná částka včetně různých poplatků a sankcí, nelze s ohledem na absenci smlouvy o úvěru posoudit, zda smluvní ujednání byla v souladu s právními předpisy. Nároku žalobkyně nelze vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť není prokázáno, jaká plnění v průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný původnímu věřiteli poskytl a naopak v jaké výši se na úkor původního věřitele obohatil. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.