222 C 166/2020-43 — Okresní soud v Kladně

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] poskytl jeho právní předchůdce [příjmení] [příjmení] p.l.c. žalovanému úvěr ve výši [částka], který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal splatit úvěr splatit do [datum]. Žalovaný ani přes výzvy neuhradil ničeho, žalobce dále požaduje i příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], žalobce se z jednání omluvil, odročení nežádal, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak věc ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o poskytnutí úvěru ze dne [datum], obchodními podmínkami věřitele, smlouvou o postoupení pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a upomínkou ze dne [datum]. 4. Z těchto důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, dle něhož byl vyhotoven text smlouvy o úvěru, kterou však nepodepsal ani právní předchůdce žalobce, ani žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalobce neoznačil ani nepředložil žádný důkaz k jakémukoliv plnění žalovanému, z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění. Z provedeného dokazování tak nemá soud za prokázanou jakoukoliv podstatnou skutečnost. 5. Žalobce neprokázal svá tvrzení, že s žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ani že žalovanému bylo poskytnuto plnění v jím uvedené výši, a že dluh žalovaného činí právě žalovanou částku (žalobce ani dostatečně netvrdil, z čeho se žalovaná částka skládá, když z výzvy k plnění je patrné, že se nejedná pouze o jistinu). Důkazy, které žalobce označil a předložil k prokázání svých tvrzení, nejsou bez dalšího důkazem způsobilými tato jeho žalobní tvrzení prokázat. Vzhledem k uvedenému bylo třeba nařídit jednání, na němž měl soud v úmyslu žalobce poučit ve smyslu § 118a odst. 3 (případně i odst. 1) o.s.ř. Žalobce se však na ústní jednání nedostavil, a vystavil se tak nebezpečí neúspěchu ve věci. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen. Soud současně připomíná, že poučení podle ust. § 118a o.s.ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud na základě omluvy o věci jednal v nepřítomnosti žalobce. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu, jakož i právní teorii. Je na žalobci, aby vyvinul pro dosažení úspěchu ve sporu tak elementární procesní aktivitu, jako je označení řádného důkazu k prokázání vlastních tvrzení. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s odůvodněním, že úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly. 7. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků vzhledem ke skutečnosti, že ve věci nebyl vydán (elektronický) platební rozkaz.