11 C 14/2021-51 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, a to na základě záporného zůstatku na bankovním účtu. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně dále s žalovaným uzavřela smlouvu o vydání platební karty dne [datum], na základě které byla žalovanému vydána platební karta [anonymizováno] MC [anonymizována dvě slova] CZK s týdenním limitem [částka]. V rámci obchodních podmínek bylo sjednáno, že majitel účtu odpovídá za všechny provedené transakce provedené platebními kartami k bankovnímu účtu. Držitel karty je oprávněn provádět platební kartou transakce pouze v rámci stanoveného limitu, maximálně do výše disponibilního zůstatku účtu a je povinen sledovat a kontrolovat částky transakcí provedenými platební kartou a zabránit přečerpání disponibilního zůstatku. I přesto se žalovaný výběrem ze dne [datum], zaúčtovaným [datum], dostal do záporného zůstatku, tedy do neoprávněného debetního zůstatku, ve výši [částka]. Podle obchodních podmínek je majitel bankovního účtu povinen bezodkladně neoprávněný debetní zůstatek vyrovnat. Žalovaný tak neučinil a dlužná částka se tak následně navyšovala o poplatky ([částka], 9 x za dotaz na zůstatek v jiných bankomatech a 39 x za pojištění ztráty a krádeže) a o připsané úroky z prodlení ([částka]). Dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Ke dni [datum] evidovala žalobkyně dluh žalovaného ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení z této částky ve výši 0,12 % denně od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaný, ač byl řádně předvolán, tak se k jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 4. Soud provedl ve věci dokazování a dospěl ohledně skutkového stavu k následujícímu závěru. Z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb a ze smlouvy o vydání platební karty soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, kterou byl žalovanému zřízen bankovní účet č. [bankovní účet] a následně byla žalovanému k tomuto bankovnímu účtu vydána platební karta. Z obchodních podmínek k těmto smlouvám vyplývá, že majitel účtu odpovídá za všechny transakce provedené platebními kartami k jeho účtu od okamžiku jejich převzetí držitelem platební karty a odpovídá bance za způsobenou škodu nesprávným použitím platební karty. Držitel karty je oprávněn provádět platební kartou transakce pouze v rámci stanoveného limitu, maximálně do výše disponibilního zůstatku účtu a je povinen průběžně sledovat a kontrolovat částky transakcí provedené prostřednictvím platební karty a zabránit přečerpání disponibilního zůstatku účtu. Pokud dojde ke vzniku neoprávněného debetního zůstatku na bankovním účtu, je majitel bankovního účtu povinen bezodkladně neoprávněný debetní zůstatek vyrovnat. Po celou dobu jeho trvání je neoprávněný debetní zůstatek na bankovním účtu zatížen smluvním úrokem z prodlení, jehož sazba je uvedena v Sazebníku, přičemž úrok z prodlení je počítán z denních neoprávněných debetních zůstatků na bankovním účtu a je ke konci každého kalendářního měsíce připisován k zůstatku na bankovním účtu a takovým připsáním se stane součástí jistiny. Z přehledů pohybů na bankovním účtu soud zjistil, že ke dni [datum] se dostal žalovaný do záporného zůstatku ve výši [částka]. Žalovanému byly dále účtovány poplatky za dotaz na zůstatek v cizím bankomatu po [částka], celkem se jednalo o 9 poplatků, a dále poplatek za pojištění po [částka], celkem se jednalo o 39 poplatků. Výše těchto poplatků je zcela v souladu s Ceníkem finančních operací a služeb. Tedy vedle záporného zůstatku na bankovním účtu ve výši [částka] vznikl žalovanému na bankovním účtu dluh ve výši [částka] a ve výši [částka], tedy celkem ve výši [částka] na bankovních poplatcích. S ohledem na výše uvedená ustanovená obchodních podmínek byla částka úročena v souladu s Nabídkou účtů a Sazebníkem úroků, tedy ve výši 0,12 % denně, přičemž tato částka vždy přirůstala k jistině. Celkem se na úrocích z prodlení jedná o částku [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], ta byla vhozena do schránky žalovaného dne [datum]. 5. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 6. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 7. Soud má z obsahu listin obsažených ve spise za prokázané, že mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o běžném účtu, na kterém žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek, který nevyrovnal. Protože žalovaný porušil své smluvní závazky, vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný vůči nároku uplatněnému podanou žalobou neuplatnil žádnou obranu, ve věci se nijak nevyjádřil, a soud tedy neměl pochybnosti o oprávněnosti žalovaného nároku v částce jistiny, neboť z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný své závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy řádně a včas neplnil a svým povinnostem vůči žalobkyni nedostál. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně sjednaného smluvního úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), který je v souladu se zákonem. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.