120 C 26/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 457 000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Svůj nárok žalobce odůvodnil tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum] a [datum], na základě které žalobce poskytl žalovanému bezhotovostně částku 457 000 Kč a částku 19 000 EUR, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum] v měně EUR a do [datum] v měně Kč. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobce smlouvy vypověděl dne [datum] a vyzval žalovaného k vrácení prostředků. Žalobce se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 457 000 Kč a 18 700 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 457 000 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 700 EUR od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil tak, že jej v plném rozsahu neuznává a tento nárok neplyne z předložených listin. Především uvedl, že ve věci není žalovaný pasivně legitimován, neboť půjčka byla poskytnuta jiné osobě, žalobce měl obchodní aktivity se [právnická osoba] [anonymizováno], o čemž svědčí vzájemná emailová komunikace, a měla by být žalována případně tato osoba. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z výpisu a mimořádného výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného] byla dne [datum] a [datum] zaslána částka 2 000 EUR, dne [datum] částka 4 000 EUR, dne [datum] částka 6 000 EUR a dne [datum] částka 5 000 EUR. 5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období březen 2019 bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalovaného] byla dne [datum] odeslána částka 200 000 Kč a dne [datum] částka 257 000 Kč. 6. Z přípisu ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce vypověděl zápůjčku a žádal o vrácení prostředků do [datum]. Tento přípis byl zaslán žalovanému dne [datum]. Z emailové korespondence za období září až říjen 2020 má soud za zjištěné opakovanou výzvu k plnění ze strany žalobce. 7. Z emailové korespondence mezi elektronickými schránkami [email] a [email] za období od května 2018 do července 2020 bylo zjištěno, že osoba podepsaná jako [anonymizováno] dne [datum] zaslala smlouvu druhé straně. Uvedla, že napsala datum návratu peněz za rok, ale neví jakou částku tam má dát, jak je ochotna druhá strana dávat. Dne [datum] referovala o tom, že mají za sebou první měsíc, částka 6 000 EUR vynesla 4%, druhá částka 5 000 EUR šla do práce. Celkový zisk počítala na 265 EUR a uvedla, že je rozpracováno 11 265 EUR. Dne [datum] referovala, že druhá strana přidala 4000 EUR a rozepisovala se o zisku. Dne [datum] osoba jménem [anonymizováno] uvedla, že k 6. březnu 2019 byla přidána částka 257 000 Kč a vzala si půjčku 2 000 EUR, ze které vrátila pouze 300. Dne [datum] osoba podepsaná jako [celé jméno žalobce] žádá část prostředků zpět. Dne [datum] referovala osoba označená jako [anonymizováno] o tom že má problémy, kvůli tomu zatracenému zákonu EU, vyžádali si dokumenty ke smlouvám a potvrzení o původu peněz, účty zůstanou zablokované, pokud toto nedoloží. 8. Ze smlouvy o zápůjčce na částku 500 000 Kč a 11 000 EUR soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. Tato listina byla podepsána pouze žalobcem, není datována a ani ve spojení s dalšími důkazy neprokazuje uzavření písemné dohody tvrzeného obsahu mezi stranami. 9. Z emailu ze dne [datum] soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. Korespondence probíhá mezi elektronickými schránkami [email] a [email], obsahem je reference o obchodní příležitosti a nabídce na vstup na trh s produktem, první nabídka je ve slovenštině směřována [právnická osoba] [anonymizováno] s jednotkovou cenou za kakaový prášek. Z listiny neplyne žádná věcná souvislost s převodem prostředků mezi účastníky. 10. Soud zamítl důkaz výslechem účastníků a dotazem na poskytovatele služeb elektronické schránky k ověření pravosti listin, neboť má skutkový stav za dostatečně prokázaný a další dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti v řízení, neboť zjištění z těchto důkazů by nemohla vést k jinému skutkovému závěru. 11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce dne [datum] a [datum] zaslal částku 2 000 EUR, dne [datum] částku 4 000 EUR, dne [datum] částku 6 000 EUR a dne [datum] částku 5 000 EUR na účet ve vlastnictví žalovaného. Dne [datum] zaslal žalobce částku 200 000 Kč a dne [datum] částku 257 000 Kč na účet ve vlastnictví žalovaného. Dne [datum] zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě do [datum]. Pokud žalobce v řízení tvrdil, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o zápůjčce dne [datum] a [datum], pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o zápůjčce“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobce a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Naopak z dalších provedených důkazu plyne, že smlouva o zápůjčce byla pouze simulovaným právním jednáním a pravá podstata dohody mezi účastníky spočívala spíše ve smlouvě investičního charakteru. Žalobce byl na jednání poučen o svém břemenu tvrzení a břemenu důkazním podle ust. § 118a o. s. ř. ve vztahu k uzavřeným smlouvám o zápůjčce 12. Žalovaný postavil svou obranu na tvrzení, že prostředky byly poskytnuty jiné osobě, ovšem toto tvrzení je v přímém rozporu s obsahem emailové korespondence, neboť žalovaný v komunikaci ničeho neuvádí o [právnická osoba] [anonymizováno], podepisuje se jako [anonymizováno] a prostředky jsou rovněž zaslány na účet ve vlastnictví žalovaného. Údajná spojitost se společností měla plynout z emailu ze dne [datum], ovšem z důkazu absentuje věcná i časová souvislost se zaslanými prostředky. 13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění k datu právního jednání. 14. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobce a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla, neboť na smlouvách o zápůjčce absentuje jakýkoliv podpis žalovaného. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobce taktéž neunesl břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami neplyne co do podstatných náležitostí ani z předložené emailové korespondence (hodnocení důkazu viz výše). 17. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobce odeslal žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku 457 000 Kč a částku 19 000 EUR, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a obrana žalovaného spočívající v tom, že prostředky byly zaslány [právnická osoba] s.r.o., nebyla v řízení prokázána, má žalobce podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobce a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 457 000 Kč a částku 18 700 EUR. 18. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum] a to v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (sr