209 C 110/2020-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo„ FLEXI RISK životní pojištění“. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu nezaplacení prvního pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to na jeho poměrnou část. Dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] činí [částka]. Žalobkyně požaduje také úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, to je v daném případě od [datum] do [datum] celkem [částka]. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala, zaslala mu předžalobní výzvu. Žalovaný ale nereagoval. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu pojistku, upomínku s upozorněním na možnost zániku pojištění pro nezaplacení pojistného, dopis žalobkyně o zániku pojištění, pojistné podmínky produktu FLEXI RISK, vyúčtování pojistné smlouvy, předžalobní výzvu a přehled poplatků. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému oba účastníky předvolal. Žalobkyně se prostřednictvím své právní zástupkyně omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se nedostavil, neomluvil se, k věci se písemně nevyjádřil, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud věc projednal a rozhodl v ní v nepřítomnosti účastníků. Dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu, podle které žalovaný měl hradit pojistné, své smluvní povinnosti však neplnil, když nezaplatil ani první pojistné. Žalobkyně řádně žalovaného o úhradu dlužného pojistného vyzvala, upozornila ho na možnost zániku smlouvy. Smlouva skutečně poté zanikla a žalobkyně vyúčtovala dluh na pojistném za rozhodné období. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Žalovaný v řízení neprokázala, že by dluh na pojistném žalobkyni uhradil. 5. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena. 8. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, když mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, žalobkyně své povinnosti splnila, žalovaný nikoli. Dluh na pojistném žalobkyně řádně specifikovala a listinami doložila, ostatně dluh co do důvodu ani výše žalovaný v průběhu řízení nijak nesporoval. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že kromě jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, neboť žalovaný se s placením peněžitého plnění beze sporu do prodlení dostal a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1,§ 151 odst. 2 a § 142a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Na nákladech řízení jí byla přiznána výše soudního poplatku [částka] a dále náklady za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1966 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po [částka], tři paušální náhrady po [částka] plus 21% DPH. Celkové náklady byly žalobkyni přiznány ve výši [částka], o jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.