209 C 167/2021-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] dne [datum] Smlouva půjčce [číslo] na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a [částka]. Peníze byly poskytnuty žalované vždy v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V první smlouvě se žalovaná zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě zápůjčky částku [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Zápůjčku s příslušenstvím se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. V druhé smlouvě se žalovaná zavázala v souvislosti s poskytnutou půjčkou zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě půjčky částku [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobá řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek [částka]. Celkovou částku se žalovaná zavázala v druhém případě uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však jednotlivé splátky nehradila řádně a včas. Na první zápůjčku uhradila celkem [částka], na druhou půjčku uhradila celkem [částka] (včetně splátek po postoupení pohledávek žalobkyně). Obě pohledávky za žalovanou byly na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované požaduje v obou případech pouze vrácení bezdůvodného obohacení vzniklé na straně žalované ve výši rozdílů mezi poskytnutými jistinami ve výši [částka] a [částka], a částkami, které žalovaná na dluh uhradila, plus úroky z prodlení. Žalobkyně žalovanou o úhradu uvedených částek vyzvala, žalovaná ale na předžalobní výzvu již nereagovala. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, Smlouvu o postoupení pohledávek, Smlouva o zápůjčce, Smlouvu o půjčce, smluvní podmínky, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání, tabulku umoření. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listinných důkazů vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit to vlastních rukou, byl tento usnesením zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni, aby sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání pouze na základě listin založených do spisu. Za splnění zákonných podmínek soud poté rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná převzala v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně postupně částky [částka] a [částka]. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni uhradila na jistiny více než celkem [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek bylo dále prokázáno, že na žalobkyni právo pohledávek za žalovanou přešlo. Žalobkyně skutečně žalované přechod pohledávek písemně oznámila. Splátka, které žalovaná uhradila žalobkyni po přechodu pohledávek na ni, žalobkyně do dluhu započítala. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, žalovaná nevrátil žalobkyni (její právní předchůdkyni) peníze, které jí byly poskytnuty, v plné výši. Výši celkového žalobou uplatněného nároku, i dílčích částek, z kterého se nárok skládá, žalobkyně v řízení řádně specifikovala a doložila listinami. Žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, s vrácením peněžitého plnění se dostala do prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po [částka], tři paušální náhrady po [částka] plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit celkové náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 2 o.s.ř.