209 C 192/2021-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byly uzavřeny dvě Smlouvy o zápůjčce, první dne [datum] pod [číslo] druhá dne [datum] pod [číslo]. V prvním případě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], v druhém případě peněžní prostředky ve výši [částka]. Peníze byly poskytnuty žalovanému vždy v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s první poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a částku za administrativní činnost ve výši [částka] s tím, že celkovou částku uhradí v 60 týdenních splátkách po [částka]. V souvislosti s druhou poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], vše v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení. V souvislosti s právní Smlouvou uhradil pouze částku [částka]. V souvislosti s druhou smlouvou uhradil [částka]. Pohledávky za žalovaným byly na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství v prvním případě částku [částka], v druhém [částka]. Jejich příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětné pohledávky uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalovaném požaduje v prvním případě pouze vrácení částky [částka] představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši rozdílu mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou [částka], kterou žalovaný na dluh uhradil a dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] a úroky z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. V druhém případě požaduje zaplacení částky [částka] jako rozdílu mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou [částka] a dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši [částka] a úroky z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného o úhradu uvedených částek vyzvala, žalovaný ale ani na předžalobní výzvu nereagoval. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, Smlouvu o postoupení pohledávek, listiny nazvané jako Smlouvy o zápůjčkách, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání, tabulky umoření. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listinných důkazů vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit to vlastních rukou, byl tento usnesením zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni, aby sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání pouze na základě listin založených do spisu. Za splnění zákonných podmínek soud poté rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný převzal v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částky 12 000 a [částka]. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni uhradil více než v prvním případě [částka], v druhém případě [částka]. Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo dále prokázáno, že na žalobkyni právo pohledávek za žalovaným přešlo. Žalobkyně skutečně žalovanému přechod pohledávek písemně oznámila, před podáním žaloby mu zaslala i předžalobní výzvu. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, žalovaný nevrátil žalobkyni (její právní předchůdkyni) peníze, které mu byly poskytnuty, v plné výši. Výši dluhu žalobkyně v řízení řádně specifikovala a listinami doložila. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, s vrácením peněžitého plnění se dostal do prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po [částka], tři paušální náhrady po [částka] plus 21 % DPH. O povinnosti žalovaného zaplatit celkové náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 2 o.s.ř.