209 C 217/2020-31 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalovaný jakožto provozovatel vozidla – nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód] neměl v době od [datum] do [datum] sjednáno k vozidlu povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak požaduje zaplacení příspěvku ve výši [částka], když vozidlo bylo nepojištěno 101 dní a příspěvek se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně žalovaného o zaplacení vyzvala, protože na výzvu nereagoval, zaslala mu předžalobní upomínku, kdy kromě příspěvku ve výši [částka] po žalovaném požaduje též poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka] Celkem tak žalobkyně uplatňuje žalobou nárok ve výši [částka] plus zákonné úroky z prodlení. 2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila výzvu k úhradě příspěvku nepojištěných, I. a II. upomínku k úhradě, předžalobní výzvu včetně podacího archu. 3. Okresní soud v Kladně ve věci vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Soud usnesením účastníky vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Zároveň soud účastníky poučil tak, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení nevyjádřili (žalovanému bylo usnesení spojené s výzvou doručeno [datum]), soud tedy vycházel z toho, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a postupoval dále podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Dne [datum] ve věci nařídil vyhlášení rozsudku na den [datum]. Téhož dne, tedy [datum] bylo do spisu založeno vyjádření žalovaného, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání, nárok žalobkyně však neuznává, protože není pravdou, že by vozidlo nebylo pojištěno. Žalovaný ve svém vyjádření ještě uvedl, že listinné důkazy prokazující pojištění vozidla zašle soudu do 3 týdnů. O ohledem na vzniklou procesní situaci, kdy na jedné straně oběma účastníkům lhůta pro vyjádření souhlasu bez nařízení jednání uplynula marně a soud postupoval v souladu s platnými procesními předpisy, když nařídil vyhlášení rozsudku, navíc, kdy dokonce žalovaný po uplynutí lhůty stvrdil svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i písemně, ale zároveň za situace, kdy žalovaný uvedl, že listiny, o které opírá své procesní stanovisko, že neuznává žalobní nárok, teprve do spisu založí, poučil soud žalovaného prostřednictvím jeho právního zástupce, že termín vyhlášení rozsudku se účastníkům nesděluje, nejsou k vyhlášení rozsudku voláni, termín však je veřejně dostupný, v tomto případě je nařízen na den [datum]. Žalovanému se dostalo dále poučení, že soud bude při rozhodování a vyhlášení rozsudku vycházet z obsahu celého spisu, tj. ze všech listin, které účastníci do spisu založí. Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že listiny, ke kterým chce, aby soud při svém rozhodování přihlédl, založí do spisu obratem. 4. Vyhlášení rozsudku bylo nařízeno na den [datum] v 9.15 hodin. Soud provedl dokazování listinami, které do spisu založila žalobkyně. [příjmení] další důkazy avizované žalovaným do spisu v mezidobí založeny ani navrženy nebyly. 5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] žalovaný, coby provozovatel nákladního automobilu [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo bylo nepojištěno 101 dní. Žalovaný sice ve svém vyjádření uvedl, že vozidlo pojištěno bylo, avšak žádné důkazy o tom do spisu nezaložil ani nenavrhl. V řízení také nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni žalobou uplatněnou částku, případně její část uhradil. Žalobkyně žalované k úhradě příspěvku vyzvala, před podáním žaloby mu zaslala i předžalobní výzvu. Nebylo prokázáno, že by žalovaný na tuto výzvu reagoval. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 12. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku [částka]. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [částka]. 13. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení 14. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena 15. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, když žalovaný, coby provozovatel vozidla, neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek. Dluh na pojistném žalobkyně řádně specifikovala a listinami doložila. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že vedle jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, neboť žalovaný se s placením peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostal a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 16. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 2 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek [částka] a dále náklady za právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1966 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po [částka] a třikrát paušál po [částka] plus 21% DPH. Celkové náklady tak byly žalobkyni přiznány ve výši [částka], o jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.