209 C 96/2020-47 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný však své smluvní závazky nesplnil, když věřiteli žádnou částku nesplatil. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala, žalovaný však dluh neuhradil. Žalobkyně v žalobě dále popsala způsob, jakým byla mezi původními účastníky smlouvy, smlouva o úvěru uzavřena. A uvedla dále, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně do spisu založila listinu nazvanou jako smlouva [číslo] výzvu k zaplacení, podací lístek, výpis z účtu, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzvu. Žalobkyně také navrhla, aby soud doplnil dokazování dotazem na bankovní ústav k tomu, že na bankovní účet žalovaného byl skutečně úvěr poskytnut. Soud zprávu od banky vyžádal. 3. K nařízenému jednání se předvolaní účastníci nedostavili. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce omluvila, odkázala na žalobu a navržené důkazy s tím, že ani v mezidobí po podání žaloby na dluh nic uhrazeno nebylo. Žalovaný se neomluvil, nepožádal o odročení, k věci se písemně nevyjádřil, žádné důkazy nenavrhl ani do spisu nezaložil. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl do spisu založenými listinami citovanými shora. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] skutečně zaslala dne [datum] na účet žalovaného částku [částka]. Bylo také prokázáno, že žalobkyně se [právnická osoba] uzavřela platně smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným. Ostatní žalobní tvrzení se však žalobkyni v řízení prokázat nepodařila. Listina nazvaná jako smlouva o úvěru není žalovaným podepsána řádně, když nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného. Ani z jiných důkazů (žalovaný, jak uvedeno výše, se k jednání nedostavil, tvrzení žalobkyně v žalobě nepotvrdil) nelze dovodit, že tvrzená smlouva byla skutečně platně uzavřena. Na straně druhé nebylo v řízení prokázáno ani to, že by žalovaný poskytnutou částku, případně její část žalobkyni vrátil. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení došlo, když původní věřitel na jeho účet poukázal částku [částka], na žalobkyni přešlo platně právo pohledávky za žalovaným, žalovaný žalobkyni tuto částku, případně její část nevrátil. Soud proto žalobě co do částky [částka] vyhověl, přiznal žalobkyni i úrok z prodlení z této částky podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. Ve zbytku ale soud žalobu zamítl. 8. Soud na tomto místě ještě uvádí, že je otázkou, i pokud by uzavření smlouvy mezi jejími účastníky bylo prokázáno, nakolik by všechna tvrzená smluvní ujednání soud shledal platnými a v souladu s právními předpisy. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na výsledek sporu podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a to podle úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyni soud přiznal z celkových nákladů ve výši [částka] (za tři úkony právní služby po [částka], tří paušálních náhrad po [částka] plus náhrady [částka] za soudní poplatek) 44 %, to je náklady ve výši [částka] O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. Protože spolu s podáním žaloby žalobkyně neuhradila soudní poplatek v plné výši, soud jí uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.