210 C 30/2021-28 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí vznikla zákonná povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaná nedostála však své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předem souhlasila, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů (přihlášení poplatníka, potvrzení České pošty, s. p. o správnosti údajů na přihlášce poplatníka, výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s doručenkou, specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). 4. Podle předloženého potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků je žalovaná přihlášena jako držitel přijímače od [datum], odhlášení není evidováno. Tomu odpovídá i přehled plateb žalované, ze kterého vyplývá dluh za měsíce listopad 217, prosinec 2017, leden 2018, únor 2018, březen 2018, duben 2018, květen 2018, červen 2018, červenec 2018, srpen 2018, září 2018, říjen 2018, listopad 2018, prosinec 2018, leden 2019, únor 2019, březen 2019, duben 2019, květen 2019, červen 2019, červenec 2019, srpen 2019, září 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019 a leden 2020. V té době činil televizní poplatek částku [částka] měsíčně. Žalovaná byla podle předloženého dopisu a doručenky vyzvána k zaplacení dluhu, ale marně. 5. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů, předložených žalobkyní a po jejich zhodnocení dospěl ke skutkovému závěru ve shodě s tvrzením žalobkyně, jak výše uvedeno. 6. Podle § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač”). Poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní, případně drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač. Každý poplatník má ohlašovací povinnost, za poplatníka se ale podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona považuje i osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ledaže písemným čestným prohlášením oznámí opak. 7. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Ze shora uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána v plném rozsahu po právu. Žalovaná na televizních poplatcích nezaplatila v období listopad 217, prosinec 2017, leden 2018, únor 2018, březen 2018, duben 2018, květen 2018, červen 2018, červenec 2018, srpen 2018, září 2018, říjen 2018, listopad 2018, prosinec 2018, leden 2019, únor 2019, březen 2019, duben 2019, květen 2019, červen 2019, červenec 2019, srpen 2019, září 2019, říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019 a leden 2020 v celkové výši [částka]. Žalobkyně v souladu se zákonem uplatnila i nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b, § 14b odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), takže 2 úkony po [částka], dále 2x režijní paušál po [částka]. K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).