219 C 153/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost T- [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou účastnickou smlouvu, na základě které poskytla žalované služby třetích stran a koncové zařízení, žalovaná však své povinnosti nesplnila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle předložené účastnické smlouvy užívala žalovaná služby právní předchůdkyně žalobkyně. Strany si sjednaly možnost poskytování služeb třetích stran (služeb obsahu) a povinnost žalované za tyto služby zaplatit po vyúčtování žalobkyni. V rámci smluvních ujednání došlo i k uzavření kupní smlouvy na koncové zařízení [anonymizována tři slova] s celkovou cenou zařízení ve výši [částka], přičemž byla sjednána podmíněná sleva ve výši [částka], která však v případě porušení smlouvy zaniká. Akontace byla sjednána ve výši [částka] a zbytek kupní ceny zařízení měl být uhrazen 23 splátkami po [částka]. Podle předložených splatných vyúčtování [číslo] patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za poskytnuté služby třetích stran, za splátky na zařízení, za doúčtovanou slevu a na nákladech vymáhání celkem částku [částka]. Z oznámení o postoupení pohledávky a smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a že žalovaná byla o tomto informována. 4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by plnila v rozsahu jiném nežli tvrzeném žalobkyní, ani netvrdila, že by její závazky zanikly z jiného důvodu, soud proto vycházel z toho, že žalobkyní uvedený dluh žalovaná neuhradila. 5. Podle § 129 odst. l zák. č. 127/2005 Sb. Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kteréhokoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona je komunikační činností mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) uvedeného zákona rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V případě služeb, které pouze svůj obsah nabízejí prostřednictvím elektronických komunikací na speciálně zpoplatněných číslech, tedy rozhoduje soud. 6. Tyto služby se poskytují za úplatu, jde o tzv. nepojmenovanou smlouvu uzavřenou podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), u které je vždy zřejmé, jakou zvláštní sazbou je služba třetích stran zpoplatněna, a že tedy nejde o běžný hovor. To vyplývá i z obsahu služeb, které se v těchto souvislostech poskytují. Je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, v jejímž rámci žalovaná služby třetích stran dle vyúčtování využívala. Tím se zavázala zaplatit cenu služby, což nesplnila. 7. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou kupní smlouvu na shora uvedené zařízení, a to dle § 2079 a následujících o. z., přičemž žalovaná následně nesplnila svou povinnost platit splátky za zařízení a vrátit doúčtovanou slevu. Rovněž žalovaná neuhradila ani sjednané náklady na vymáhání ve výši [částka]. 8. Z výše uvedených důvodů soud žalované stanovil povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena podle § 1879 o.z., částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].