220 C 143/2021-97 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu nepovoleného debetního zůstatku. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sporožirovém účtu, na základě které právní předchůdce žalobkyně vedla žalovanému osobní účet, přičemž žalovanému na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši [částka] včetně kapitalizovaného úroku z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaný závazek neuhradil ani na výzvu právního předchůdce žalobkyně, přičemž následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž zřídila žalované osobní účet. Odkazem na sazebník poplatků a všeobecné podmínky strany sjednaly poplatek za vedení účtu [částka]. K [datum] byl na účtu zůstatek [částka], účet byl blokován pro exekuci do výše [částka]. V únoru, březnu, dubnu, květnu, červnu, červenci, srpnu 2019 byla z účtu odečtena částka za vedení účtu [částka], v květnu 2019 byla odečtena částka [částka] s poznámkou vydání prostředků PČR, položka odchozí platba (exekuce) na číslo ú. [číslo], čímž na účtu vznikl debetní zůstatek. V červnu 2019 na účet přišla částka [částka], v říjnu 2019 došlo k navýšení částky o [částka] a celá částka [částka] byla převedena na evidenční účet. 4. Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což právní předchůdce oznámil žalovanému dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 5. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména tvrzení o vzniku nepovoleného debetního zůstatku na účtu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. [číslo] o platebním styku (dále jen„ ZoPS“) ve smyslu přechodného ustanovení § 275 ZoPS. 7. Podle ust. § 127 ZoPS smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli alespoň a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen "rámcová smlouva"), b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen "smlouva o jednorázové platební transakci"), c) poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu, nebo d) poskytovat službu informování o platebním účtu. 8. Podle ust. § 156 ZoPS platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas (odst. 1). Platební transakce, jejíž provedení ukládá poskytovateli plátce jiný zákon bez ohledu na souhlas plátce, se považuje za autorizovanou (odst. 2). 9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právního předchůdce žalobkyně a žalované je smlouvou o platebních službách podle ust. §127 a násl. ZoPS. Pro případ veškerých plateb na účtu žalované je na žalobkyni aby prokázala, že jednotlivé transakce byly autorizované a případný nárok vznikl po právu. V dané věci se žalovaná dostala do debetního zůstatku na základě transakce, ke které nedala souhlas (zřejmě exekuční příkaz), přičemž žalobkyně v řízení nedostála své povinnosti dostatečně tvrdit a prokázat autorizaci této transakce, která nejen že zablokovala aktiva na účtu, ale za neobjasněných okolností touto transakcí došlo k odeslání vyšší částky na jiný účet než byl zůstatek na účtu a to vše bez pokynu žalované jakožto plátce. V důsledku neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního soud návrh zamítl jako nedůvodný. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, které dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu (viz např. usnesení NS ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015).