220 C 161/2020-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované částku [částka], přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka] a zákonného úroku z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře a formou sms. Odesláním žádosti žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami, v žádosti také uvedl údaje o svém rodném číslo, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z oznámení ze dne [datum], výzvy k zaplacení včetně podacího lístku soud zjistil, že [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. oznámila žalované postoupení pohledávky z úvěru a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že mezi [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. a žalobkyní byla uzavřena dohoda, podle níž společnost žalobkyni převedla pohledávky specifikované v příloze. Z přípisu banky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je majitelkou účtu č. [bankovní účet], přičemž za měsíc září 2019 zde nebyla připsána platba ve výši [částka]. 5. Z listiny označené jako„ loan application“, standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o revolvingovém úvěru a listiny označené jako obchodní podmínky soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro věc samou. Z listin neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí její projevu vůle. 6. V řízení taktéž nebylo prokázáno, že právní předchůdce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. odeslala žalované částku [částka]. 7. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména tvrzení o uzavření dohody a tvrzení o převodu prostředků. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) účinný v době tvrzeného právního jednání. 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše). 10. Zjištěný skutkový stav nelze právně hodnotit ani jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1,2 o.z., neboť nebylo v řízení prokázáno ochuzení na straně právního předchůdce žalobkyně, tedy že právní předchůdce odeslal ze svého účtu tvrzenou částku, rovněž nebylo prokázáno obohacení na straně žalované. Žalobkyně vyžádala zprávu banky za září 2019, přípis banky její tvrzení o obohacení žalované nepodpořil. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, které dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu. 12. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.