221 C 139/2020-69 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který žalovaný dosud nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že jeho finanční situace je velmi složitá, neboť mu zatím není vyplácen invalidní důchod ve výši [částka]. Navíc až nyní byly u žalovaného ukončeny exekuční srážky pro jiný dluh, který rovněž způsobila jeho matka, a proto také došlo ke změně opatrovníka. Žalovanému by tak měla být stanovena povinnost zaplatit dlužnou jistinu, a to v měsíčních splátkách po [částka]. 3. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaný se na jednání dostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). [Anonymizovaný odstavec] 5. S ohledem na rozhodnutí o omezení svéprávnosti žalovaného soud při posouzení věci nevycházel z rámcové smlouvy o úvěru a smlouvy o úvěru, z důvodu jejich neplatnosti, žalovaný není schopen takové právní jednání učinit. Ze zprávy [právnická osoba], výpisu z účtu a výpisu z účtu [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a že dne [datum] mu [právnická osoba] převedla na tento účet částku [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu vyplývá, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní informace nezjistil. 6. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný nesplnil svou povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka], které mu vzniklo v souvislosti s uzavřením neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud co do nesplacené jistiny žalobě vyhověl. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum] s určením data plnění do [datum]. Žalovaný je tak v prodlení od [datum] 8. Co se týká formy úhrady, tak soud vyhověl žádosti opatrovníka žalovaného o možnost splátek s ohledem na složitou finanční situaci žalovaného, která mu nedovoluje zaplatit předmětnou částku jednorázově. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř., tak, že úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť shledal důvody zvláštního zřetele hodné spočívající v tom, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti a smlouvy o úvěru za něho uzavírala jeho matka, která mimo jiné z tohoto důvodu byla zproštěna opatrovnictví a též z důvodu nedobré finanční situace žalovaného, pro kterou žalovanému bylo umožněno splácet dlužnou jistinu.