223 C 144/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku [částka], a to bezhotovostně na bankovní účet, jež žalovaná specifikovala ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím internetové stránky žalobkyně [webová adresa] po provedeném schvalovacím procesu, zadání SMS kódu, ověření identity žadatele a zhodnocení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši [částka] vrátit do [datum], což neučinila. V rámci smlouvy byl sjednán poplatek [částka] za expres výplatu úvěru do 60 minut od ověření identity a poplatek [částka] měsíčně za bezpečnou splátku – odklad splatnosti o 30 dnů. Dále byl sjednán tzv. korunový odklad, přičemž se jedná o odklad splatnosti o 30 dnů za poplatek nejméně [částka] – žalovaná využila dvakrát a zaplatila ve dnech [datum] a [datum] částku 2 x [částka]. Byl sjednán také tzv. desetiprocentní odklad, přičemž se jedná o odklad splatnosti o 30 dnů za poplatek [částka], respektive žalobkyně uváděla také částku [částka] – žalovaná využila čtyřikrát a zaplatila ve dnech [datum] a [datum] částku 2 x [částka] a ve dnech [datum] a [datum] částku 2 x [částka]. Žalovaná uhradila i s poplatky za odklad splatnosti celkem [částka]. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru [částka] (započteno [částka]), poplatku za poskytnutí úvěru [částka], poplatku za expres výplatu [částka], poplatku za bezpečnou splátku [částka] (5 x [částka]), účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši 3 x [částka] a smluvní pokuty [částka] vypočtené jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru ke dni [datum], a dále zákonného úroku z prodlení v částečně kapitalizované výši za období od [datum] do [datum]. Žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení upomínána také předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: žalobkyně dne [datum] převedla na účet ve vlastnictví žalované č. [bankovní účet] částku [částka], o čemž svědčí potvrzení o platbě (opis výpisu proplacení smlouvy a potvrzení [právnická osoba], s.r.o.). Žalovaná uhradila celkem [částka], jak vyplynulo také z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu ve výši [částka] nejpozději do 30 dnů od sepsání výzvy, tato byla odeslána žalované dne [datum] na adresu trvalého bydliště, jak bylo zjištěno z poštovního podacího archu. Pokud žalobkyně tvrdila, že účastnice uzavřely smlouvu o úvěru dne [datum] distančním způsobem, pak toto žalobní tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ze žádných listinných důkazů nevyplývá, že by mezi účastnicemi k dohodě došlo, nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody (smlouvy). Pro případ písemného právního jednání absentuje podpis žalované na předložených listinách, když skutečnost, že listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečným projevem její vůle. 4. Za dané situace soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud má za to, že nelze dojít k závěru, že mezi účastnicemi byla uzavřena úvěrová smlouva tvrzeného obsahu, pokud žalobkyně tvrdila, že došlo k jejímu uzavření prostřednictvím elektronických prostředků, když chybí podstatná náležitost právního jednání – kvalifikovaný elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis neposkytuje žádné záruky toho, že takto jednala právě daná osoba. V řízení ani nebylo prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena právě v daném znění, když z dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. 7. Protože však v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně převedla žalované na účet v jejím vlastnictví finanční prostředky ve shora uvedené výši, má žalobkyně dle § 2991 o. z. právo na vrácení částky [částka] (po započtení uhrazených plateb) z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyni náleží v souladu s § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a shora citovaným nařízením vlády také zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce, tj. od [datum] Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. 8. Ve zbývajícím rozsahu s ohledem na neprokázání uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného rozsahu právě s žalovanou soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za situace, kdy nebylo zjištěno, že by ve větším rozsahu úspěšné žalované jakékoli náklady řízení vznikly.