207 C 121/2022-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky ve výši 3 000 Kč, poskytnuté na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 27. 1. 2017 mezi původním věřitelem, [právnická osoba] credit s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa], na straně jedné a žalovanou na straně druhé. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaná poskytnutou zápůjčku původnímu věřiteli ani žalobkyni nevrátila - smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, avšak ani poté k úhradě dluhu nedošlo, přestože byla žalovaná o postoupení pohledávky řádně vyrozuměna a zároveň žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu. 2. Ve věci byl vydán dne 7. 4. 2022 pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením ze dne 24. 5. 2022 pod [číslo jednací] zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Žalobkyně je právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaná má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o zápůjčce, místo plnění ze smlouvy bylo v České republice, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě. 5. Z předložené smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 27. 1. 2017 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] credit s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa], peněžní prostředky zaslala žalované na bankovní účet žalované. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, se kterými se žalovaná seznámila. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni zápůjčku společně s výpůjční úrokovou sazbou nejpozději do dne 26. 2. 2017. Dne 26. 2. 2017nastala splatnost celého dluhu, protože žalovaná zápůjčku žalobkyni nevrátila, nesplnila tedy svou povinnost vrátit zápůjčku žalobkyni řádně a včas. Ve smlouvě sice byla sjednána řada sankčních plateb, přemrštěných úroků a poplatků, ale žádný z těchto nároků žalobkyně neuplatnila, naopak v žalobě výslovně uvedla, že žádá toliko splacení jistiny a zákonného úroku z prodlení, nikoli smluvní pokuty či poplatky, apod. Žalovaná nereagovala ani na výzvy k zaplacení pohledávky, ani na oznámení o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně. Výpisem z obchodního rejstříku [anonymizováno] republiky byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni z titulu předmětné smlouvy. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu, soud proto vycházel z toho, že zápůjčka zaplacena nebyla. 7. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze podle § 2392 odst. 1 o. z. ujednat úroky. 8. Smlouva o zápůjčce ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, zápůjčka poskytnutá spotřebiteli je však svou podstatou spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, nelze ji tedy uzavřít v libovolné formě, ale ve smyslu ust. § 110 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je nutná forma písemná. Nedostatek formy nezpůsobí neplatnost smlouvy, ale nelze se domáhat žádných vedlejších plateb (poplatků, pokut, apod.). Soud proto nehodnotil alarmující výši RPSN 2333,95% (!) ani úrok 1% denně (365% ročně!) a vyšel z požadavku žalobkyně na vrácení poskytnuté a nesplacené jistiny. 9. Protože žalovaná zápůjčku ve sjednané formě žalobkyni ani právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila, shledal soud žalobu za důvodnou a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit. 10. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.