207 C 13/2022-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektřinu v odběrném místě [adresa]. [příjmení] [anonymizováno], za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil, nezaplatil ani smluvní pokutu za prodlení ve výši 100 Kč, nezaplatil ani sjednanou smluvní pokutu za ukončení smlouvy bez dodržení výpovědní doby, tj. za porušení povinnosti podat výpověď smlouvy na dobu neurčitou, ve výši 3 000 Kč. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při jednání pouze tak, že se žalobou musí souhlasit, je ale přesvědčen, že smlouvu řádně ukončil, volal na zákaznické centrum. Na období, kdy tak učinil, ani na obsah jednání si už blíže nevzpomíná, v bytě bydlela jen bývalá družka s dětmi, navíc on sám žije jen z invalidního důchodu a platí alimenty na tři děti. 3. Žalovanému bylo při jednání poskytnuto poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zák. č. 99/1963 Sb. (dále „o. s. ř.“) v tom směru, aby doplnil tvrzení a důkazy stran rozhodných skutečností o věci samé, zejména k dodržení povinnosti řádně vypovědět smlouvu na dobu neurčitou, když uzavření smlouvy, vyúčtování ani vznik nedoplatku nebyly mezi účastníky sporné. Žalovaný uvedl, že se nebude nijak vyjadřovat, protože si nic nepamatuje. 4. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, obchodními podmínkami, informacemi pro zákazníka – spotřebitele, vyúčtováním, opravným vyúčtováním, oznámením o přerušení dodávky, odstoupením od smlouvy spolu s oznámením o ukončení smlouvy z důvodu změny dodavatele, plánem záloh a plateb, předžalobní upomínkou spolu s podacím archem, ceníkem elektřiny a služeb a informacemi pro zákazníka. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 8. 2020, smlouvu o službách dodávku elektřiny, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, do odběrného místa na adrese [adresa]. [příjmení] [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a to v kategorii Domácnost, sazba D25d. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur, dále se zavázal hradit měsíční zálohy ve výši 1 600 Kč. V rámci smlouvy strany sjednaly smluvní pokutu za prodlení s úhradou v každém jednotlivém případě ve výši 100 Kč a za ukončení smlouvy bez dodržení výpovědní doby pokutu 3 000 Kč. Žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti, když neuhradil zálohy za měsíce říjen 2020 a listopad 2020, nezaplatil ani vyúčtování spotřeby za období 9. 9. 2020 – 18. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil pohledávky vůči žalobkyni a ještě udělil plnou moc ke změně dodavatele jinému obchodníkovi, žalobkyně odstoupila od smlouvy, a to z důvodu opakovaných porušení platebních povinností i povinnosti dodržet výpovědní dobu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dne 5. 3. 2021 odběr elektřiny za výše uvedené období ve výši 48 347,92 Kč a dne 18. 1. 2021smluvní pokutu 3 000 Kč za ukončení smlouvy bez dodržení výpovědní doby, žalovaný nic nezaplatil. 6. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu. Žalobkyně naopak dokládala záznam komunikace žalovaného s operátory zákaznického centra, že žalovaný žádal o odklad splatnosti, opakovaně mu bylo připomínáno, že i odsunutý termín již prošel, také žádal o vyčkání s ukončením smlouvy, než se odstěhuje jeho bývalá družka. Při jednání žalovaný potvrdil, že žalobkyni o odstěhování družky nijak neinformoval. 7. Soud na věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, jde o kupní smlouvu dle § 2079 a násl. o.z. s určitou modifikací pro dodávky energií. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu na dodávku elektřiny, podle které žalovaný ve shora uvedeném období odebral od žalobkyně elektřinu ve shora uvedené hodnotě, spotřeba mu byla vyúčtována, žalovaný však nic nezaplatil, za prodlení je důvodně účtována smluvní pokuta i úrok z prodlení. Současně nezaplatil ani sjednanou smluvní pokutu za ukončení smlouvy bez dodržení výpovědní doby ve výši 3 000 Kč. 11. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši 3 000 Kč za ukončení smlouvy bez dodržení výpovědní doby je třeba zdůraznit, že jde o odlišnou a zcela konkrétně definovanou sankci oproti té, kterou žalobkyně uplatňuje ve smlouvách na dobu určitou, tedy oproti pokutě za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy. Takto sjednaná smluvní pokuta je v souladu s požadavkem přiměřenosti a naplňuje svou funkci preventivní, reparační a sankční, utvrzuje povinnost dodržet nikoli neúměrně dlouhou výpovědní dobu u smlouvy na dobu neurčitou, tj. nezakládá významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Na rozdíl od smluvních pokut za dobu často přesahujících jeden rok, jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu na dobu určitou, je tato sankce definována jasně a neznevýhodňuje žádnou ze smluvních stran. S ohledem na prokázanou výši nároku v obou částech – za nezaplacenou spotřebu i za důvodně požadovanou smluvní pokutu soud žalobě zcela vyhověl výrokem I. včetně zákonného úroku z prodlení (viz shora-bod 8.). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši na základě jejího plného úspěchu ve věci samé, tj. žalobkyně má právo, aby jí žalovaný nahradil plnou výši nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení činí 20 023,36 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 573 Kč a nákladů právního zastoupení, tj. z odměny za zastupování advokátem ve výši 4x 3 180 Kč podle § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb., za 4 úkony právní služby a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 1 200 Kč dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, náhradu za ztrátu času a cestovné, snížené ovšem na polovinu z důvodu dvou jednání týž den, tj. 501,79 Kč, vše zvýšené o náhradu za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 3 028,57 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.