209 C 101/2022-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla dne 26. 6. 2018 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Peníze byly poskytnuty žalované v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě se žalovaná zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku 14 809 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 041 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 756 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 012 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 531 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 8. 2019. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, od uzavření Smlouvy uhradila jen částku 6 040 Kč. S ostatními splátkami se dostala se do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 33 283,90 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky 10 960 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované ve výši rozdílu mezi poskytnutou jistinou ve výši 17 000 Kč a částkou 6 040 Kč, kterou žalovaná na dluh uhradila a dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 465,80 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou o úhradu uvedené částky vyzvala, žalovaná ale ani na předžalobní výzvu nereagovala. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, Smlouvu o postoupení pohledávek, listinu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání, tabulku umoření. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listinných důkazů vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit to vlastních rukou, byl tento usnesením zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni, aby sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání pouze na základě listin založených do spisu. Za splnění zákonných podmínek soud poté rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná převzala v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 17 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni uhradila více než 6 040 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek bylo dále prokázáno, že na žalobkyni právo pohledávky za žalovanou přešlo. Žalobkyně skutečně žalované přechod pohledávky písemně oznámila, před podáním žaloby jí zaslala i předžalobní výzvu. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, žalovaná nevrátila žalobkyni (její právní předchůdkyni) peníze, které jí byly poskytnuty, v plné výši. Tuto výši žalobkyně v řízení řádně specifikovala a listinami doložila. Žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, s vrácením peněžitého plnění se dostala do prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 2 o.s.ř.