209 C 127/2022-19 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinna zaplatit žalobkyni žalovanou částku s odůvodněním, že žalobkyně je poskytovatelem služeb elektronických komunikací, též poskytuje pomocí pevných linek služby [anonymizována čtyři slova]. Zároveň umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u [obec] národní banky. Pro užívání služby Internet je nutné mít k dispozici koncové zařízení tzv. xDSL modem, které navíc umožňuje šíření signálu domácí ADSL sítě. Toto zařízení je žalobkyní poskytováno na splátky po 24 měsíčních splátkách uvedených ve fakturách žalobkyně. Pro užívání služby digitální televize [anonymizováno] TV je zapotřebí navíc zařízení tzv. Set-top-box. I toto je poskytováno žalobkyní na splátky po 24 měsíčních splátkách uvedených ve fakturách žalobkyně. Žalovaná byla v době poskytnutí služby [anonymizována dvě slova], Platební transakce, tj. v době od 12. 6. 2019 do 11. 5. 2021 účastníkem telefonní stanice [číslo] [číslo] [číslo] na základě Smlouvy o poskytnutí služeb [anonymizováno]. Žalobkyně žalované umožnila, aby si zadala prostřednictvím sítě žalobkyně pokyn k provedení plateb za poskytnuté služby obsahu. Na základě požadavku byla žalované k poskytnutí služeb [anonymizována čtyři slova] dodána zařízení Set-top-bos a VDSL. K zaplacení poskytnutých služeb byly žalované vystaveny faktury za jednotlivá období, kdy součástí těchto faktur byly právě splátky za poskytnutá zařízení, dále platby za služby třetích stran. Protože žalovaná jednotlivá vyúčtování (faktury) nehradila, žalobkyně jí veškeré služby ukončila a zrušila a žalované vystavila fakturu obsahující souhrn zbývajících splátek. Ani na tuto fakturu žalovaná nic neuhradila. Dlužné částky z jednotlivých faktur za období od 12. 6. 2019 do 11. 5. 2021 činí 7 834,44 Kč. Žalovaná všechny služby platebních transakcí prostřednictvím sítě žalobkyně objednala a tyto poskytnuté služby u poskytovatelů nereklamovala, pouze bez jakéhokoli vysvětlení ceny za tyto služby neuhradila. Dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 10. 6. 2019, ze dne 8. 1. 2019 a ze dne 10. 6. 2019, předávací protokol ze dne 12. 1. 2019, všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb, ceník, upomínku ze dne 1. 11. 2019. 3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením soudu zrušen. Následně byly účastnice vyzvány, aby sdělily soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to na základě předložených listinných důkazů. Za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud bez jednání ve věci rozhodl. Dokazování soud provedl do spisu založenými a shora uvedenými listinami. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastnice skutečně uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalobkyně poskytovala žalované i veřejně dostupné služby třetích stran, poskytla jí možnost zakoupit za sjednaných podmínek koncové zařízení, modem, SmartBox, kdy žalovaná této možnosti využila. Za uvedená zařízení se žalovaná zavázala kupní cenu platit ve splátkách, stejně tak se zavázala hradit podle zasílaných vyúčtování i služby třetích stran. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, žalovaná nikoliv. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná uhradila zbývající splátky za koncové zařízení, případně zesplatněný zbytek kupní ceny. Nebylo prokázáno, že by žalovaná uhradila vyúčtovanou cenu služeb třetích stran, jak v žalobě žalobkyně specifikovala a listinami doložila. Bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou o úhradu dluhu vyzvala. 5. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kteréhokoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona je komunikační činností mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) uvedeného zákona rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V případě služeb, které pouze svůj obsah nabízejí prostřednictvím elektronických komunikací na speciálně zpoplatněných číslech, tedy rozhoduje soud. Tyto služby se poskytují za úplatu, jedná se o tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 51 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), u které je vždy zřejmé, jakou zvláštní sazbou je volání zpoplatňováno, a že tedy nejde o běžný hovor. To vyplývá i z označení těchto čísel i z obsahu služeb, které se na těchto číslech poskytují. 6. Shodně soud rozhoduje nároky z kupních smluv na koncová zařízení. 7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém svém rozsahu, neboť žalovaná jednak neuhradila řádně služby, které prostřednictvím žalobkyně využila a čerpala, neuhradila řádně předmět koupě, který převzala a zavázala se zaplatit sjednanou kupní cenu ve splátkách. Žalobkyně v řízení souhrnnou částku i jednotlivé dílčí nároky specifikovala a doložila listinami, ostatně žalovaná dluh co do důvodu ani výše v řízení nesporovala. Proto soud žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno s tím, že kromě jistiny uložil žalované zaplatit i úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., když žalovaná se beze sporu do prodlení s placením peněžitého plnění dostala, a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku, tj. částku 400 Kč, kterou žalobkyně požadovala.