209 C 213/2021-28 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických komunikací, žalovaný se zaregistroval, poskytl původnímu věřiteli poskytujícímu úvěry svá osobní data (jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo svého bankovního účtu, adresu trvalého pobytu, místo bydliště, číslo mobilního telefonu). Uvedl také heslo pro příslup k jeho uživatelskému profilu. Žalovaný také souhlasil se smluvní dokumentací, poté dokončil registraci zadáním bezpečnostní SMS. Zároveň žalovaný doložil ofocený občanský průkaz. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byla žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena a následně i poskytnuta částka [částka]. Tuto částku měl žalovaný podle smluvních ujednání splatit [datum], což ale žalovaný neučinil a dostal se do prodlení. Spolu s jistinou měl podle smlouvy žalovaný uhradit též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]: Ani tento poplatek žalovaný neuhradil. O úhradu dlužných částek byl žalovaný upomínán, a to jak původním věřitelem, tak i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Protože žalovaný ani po upomínání dluh neuhradil, žalobkyně, na kterou přešlo právo pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], požaduje po žalovaném celkem částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, oznámení o postoupení pohledávky, výzvu k úhradě před podáním žaloby, potvrzení o odeslání finančních prostředků, podací lístek, smlouvu o postoupení pohledávek. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému oba účastníky předvolal. Žalobkyně se k jednání omluvila, žalovaný se dostavil osobně. Soud provedl dokazování listinami, které do spisu založila žalobkyně a vyslechl žalovaného jako účastníka řízení. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný potvrdil, že peníze od [právnická osoba] dostal, potvrdil, že se zavázal, že spolu s jistinou uhradí i sjednaný poplatek. Byl si tedy vědom toho, že musí ve lhůtě splatnosti zaplatit necelých [částka]. Žalovaný také vypověděl, že při uzavírání smlouvy řádně vyplnil všechny formuláře, že právní předchůdkyně žalobkyně po něm chtěla i nějaké listiny k jeho příjmům a osobním poměrům, poskytl jí pravdivé údaje. Dodal, že peníze měl v úmyslu splatit, ale dostal se do těžké finanční situace, onemocněla mu matka, měl i další problémy. Ve lhůtě splatnosti celou částku nenašetřil, měl v té době i další finanční závazky. I teď má exekuci, takže z příjmů od zaměstnavatele ve výši asi [částka] měsíčně mu exekutor strhává celou možnou postižitelnou částku, a dostává na ruku jen minimum peněz. Exekuce by ale už měla být do dvou tří měsíců doplacená. Žalovaný ke svým poměrům ještě uvedl, že je rozvedený, žije sám, hradí si náklady spojené s bydlením kolem [částka] měsíčně. Žádné nové půjčky si už nebere. I půjčka od právní předchůdkyně žalobkyně je stará, vlastně si už ani přesně nepamatuje, jestli na ni něco uhradil nebo. Ví, že s žalobkyní (její právní předchůdkyní) kdysi jednali, snad mu byl dluh rozdělen do tří splátek, možná jednu uhradil, ale žádný výpis nebo potvrzení o tom nemá, nerad by tvrdil něco, co není pravda. Pro úhradu dluhu by mu pomohly splátky nebo delší lhůta. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že na žalobkyni přešlo platně právo pohledávky za žalovaným, před podáním žaloby žalobkyně řádně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na dluh žalobkyni (její právní předchůdkyni) cokoli uhradil. Žalobkyně po žalovaném požaduje pouze nesplacenou jistinu a dojednaný poplatek za poskytnutí úvěru (úrok). Nepožaduje žádné poplatky sankční povahy. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu. Mezi žalovaným a původním věřitelem došlo k uzavření smlouvy o úvěru, žalovaný čerpal úvěr [částka], který však v dohodnuté době ani později věřiteli ani žalobkyni, na kterou přešlo právo pohledávky za žalovaným, nesplatil. Neuhradil ani sjednaný úrok [částka]. Soud proto žalobě vyhověl, kdy kromě jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, neboť tím, že žalovaný peněžitý dluh neuhradil řádně a včas se beze sporu do prodlení dostal a žalobkyně úroky z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud přihlédl k aktuální situaci žalovaného a pro úhradu dluhu mu poskytl delší než zákonnou třídenní lhůtu. Soud dospěl k závěru, že nějaké splátky by žalovanému až tak nepomohly, neboť žalovaný teď aktuálně žádné úspory ani peníze nazbyt nemá (na svůj jediný příjem ze zaměstnání má do výše postižitelné části nařízenu exekuci). V několika měsíční lhůtě by však byl schopen peníze nějak sehnat, navíc exekuované dluhy by dle výpovědi žalovaného již měly být v nejbližší době zcela uhrazeny. Proto soud rozhodl o lhůtě splatnosti, jak ve výroku I. uvedeno. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a náklady na právní zastoupení. Soudní poplatek činí [částka], náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po [částka], tři paušální náhrady po [částka] plus 21 % DPH. O splatnosti celkových nákladů ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Ze stejných důvodů, jak byly popsány shora, soud i pro zaplacení nákladů řízení žalovanému poskytl lhůtu tří měsíců od právní moci rozhodnutí. 11. Protože žalobkyně spolu s podáním žaloby neuhradila soudní poplatek v plné výši, rozhodl soud také o její povinnosti na soudní poplatek doplatit částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.