209 C 29/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena Účastnická smlouva [číslo] jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo] dne [datum]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících. Žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle smluvních ujednání ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Takto žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] skládající se z M-Platby ve výši 677,88 Kč a SMS-Platby ve výši 96 Kč, dále vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] skládající se z SMS Platby ve výši 168 Kč a splátky zařízení ve výši 130 Kč, vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] skládající se z SMS Platby ve výši 488 Kč a splátky zařízení ve výši 130 Kč, vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] skládající se z SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 99 Kč a SMS Platby ve výši 576 Kč a vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum] skládající se ze splátky zařízení ve výši 2 340 Kč. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že nedílnou součástí účastnické smlouvy [číslo] bylo smluvní ujednání ke kupní smlouvě, na základě kterého uzavřela žalobkyně s žalovaným kupní smlouvu na koncové zařízení IMEI [číslo] typu Nokia 4.2 – černý, přičemž část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši 2 990 Kč pak měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši 130 Kč. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když vystavovaná vyúčtování služeb řádně nehradil, a nezaplatil tak ani splátky za koncové zařízení. Žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila zbylé, dosud neuhrazené splátky, a tyto žalovanému vyúčtovala ve vyúčtování splátek [číslo] v celkové výši 2 340 Kč. Žalobkyně poté vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil, zaplatil pouze částečnou úhradu dne [datum] ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje uhradit částku ve výši 2 704,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši z částky 4 704,88 Kč od [datum] do [datum]. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu účastnickou smlouvu, výpověď účastnické smlouvy, všeobecné obchodní podmínky společnosti žalobkyně, vyúčtování služeb, ceník tarifů a služeb, podrobné výpisy k vyúčtováním služeb, pravidla pro prodej zařízení na splátky, výzvu s dokladem o odeslání. 3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením soudu zrušen. Následně byli účastníci vyzváni, aby sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to na základě předložených listinných důkazů. Za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud bez jednání ve věci rozhodl. Dokazování soud provedl do spisu založenými a shora uvedenými listinami. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastníci skutečně uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému i veřejně dostupné služby třetích stran, poskytla mu také možnost uzavřít za zvýhodněných podmínek kupní smlouvu na koncové zařízení, kdy žalovaný této možnosti využil. Za koncové zařízení žalovaný při jeho převzetí zaplatil akontaci, avšak zbývající cenu se zavázal zaplatit ve splátkách a podle zasílaných vyúčtování i služby třetích stran. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, žalovaný nikoliv. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradila zbývající splátky za koncové zařízení respektive zesplatněný zbytek kupní ceny v celé výši. Nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil vyúčtovanou cenu služeb třetích stran, jak v žalobě žalobkyně specifikovala a listinami doložila. Bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala. 5. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kteréhokoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona je komunikační činností mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) uvedeného zákona rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V případě služeb, které pouze svůj obsah nabízejí prostřednictvím elektronických komunikací na speciálně zpoplatněných číslech, tedy rozhoduje soud. Tyto služby se poskytují za úplatu, jedná se o tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 51 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), u které je vždy zřejmé, jakou zvláštní sazbou je volání zpoplatňováno, a že tedy nejde o běžný hovor. To vyplývá i z označení těchto čísel i z obsahu služeb, které se na těchto číslech poskytují. 6. Shodně soud rozhoduje nároky z kupních smluv na koncová zařízení. 7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém svém rozsahu, neboť žalovaný jednak neuhradil řádně služby, které prostřednictvím žalobkyně využil a čerpal, a neuhradil řádně předmět koupě, který převzal a zavázal se doplatit sjednanou kupní cenu ve splátkách. Žalobkyně v řízení souhrnnou částku i jednotlivé dílčí nároky specifikovala a doložila listinami, ostatně žalovaný dluh co do důvodu ani výše v řízení nesporoval. Proto soud žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno s tím, že kromě jistiny uložil žalovanému zaplatit i úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., když žalovaný se beze sporu do prodlení s placením peněžitého plnění dostalaý, a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu úspěšné žalobkyni přiznal jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni celkové náklady ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.