209 C 41/2022-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla dne 22. 8. 2018 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Peníze byly poskytnuty žalované v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě se žalovaná zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 8 380 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 451 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 2. 2020. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, s některými se dostala do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Od uzavření smlouvy do postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku 3 900 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 22 381,20 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky 6 100 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované ve výši rozdílu mezi poskytnutou jistinou ve výši 10 000 Kč a částkou 3 900 Kč, kterou žalovaná na dluh uhradila a dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 508,33 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou o úhradu uvedené částky vyzvala, žalovaná ale ani na předžalobní výzvu nereagovala. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, Smlouvu o postoupení pohledávek, listinu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání, tabulku umoření. 3. Soud na základě žalobních tvrzení a do spisu založených listinných důkazů vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit to vlastních rukou, byl tento usnesením zrušen. Účastníci byli zároveň vyzváni, aby sdělili soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání pouze na základě listin založených do spisu. Za splnění zákonných podmínek soud poté rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná převzala v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni uhradila více než 3 900 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek bylo dále prokázáno, že na žalobkyni právo pohledávky za žalovanou přešlo. Žalobkyně skutečně žalované přechod pohledávky písemně oznámila, před podáním žaloby jí zaslala i předžalobní výzvu. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, žalovaná nevrátila žalobkyni (její právní předchůdkyni) peníze, které jí byly poskytnuty, v plné výši. Tuto výši žalobkyně v řízení řádně specifikovala a listinami doložila. Žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, s vrácením peněžitého plnění se dostala do prodlení. Úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit celkové náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 2 o.s.ř.