209 C 42/2022-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinna zaplatit žalobkyni žalovanou částku s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla uzavřena Smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to dne 27. 5. 2020 Smlouva [číslo] dne 27. 5. 2020 Smlouva [číslo]. Na jejich základě se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby ve sjednaném rozsahu, žalovaná se zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Za poskytnuté služby žalobkyně žalované vystavovala vyúčtování. Žalobkyně se žalobou domáhá pouze části ceny, na kterou byla vyúčtování vystavena, a to pouze nároky, o jejich oprávněnosti je příslušný rozhodnout civilní soud na základě § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích. Jedná se o nároky, kdy byly poskytnuty služby třetích stran a platební služby upravené ve zvláštních podmínkách pro tyto služby dostupné prostřednictvím speciálních telefonních čísel, včetně zkrácených telefonních čísel, a to jak pomocí volání, tak pomocí SMS. V daném případě si strany ujednaly, že se splatnost měsíčních splátek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti nebo ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena výpovědí ze strany žalované, sjednaly strany okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených, respektive nesplatných splátek. Mezi stranami bylo dále sjednáno, že žalobkyně poskytne žalované slevu na koncové zařízení, když tato je podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. V případě nedodržení sjednané doby trvání smlouvy za původních podmínek byla povinna žalovaná poskytnutou slevu vrátit. Žalovaná skutečně řádně neplnila smluvní povinnosti, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, proto žalobkyně přistoupila k výpovědi smluv. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že žalovaná je v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] splatného dne 17. 11. 2020 v částce 2 000 Kč, z toho je žalobou uplatněna částka 2 000 Kč, dále je žalovaná v prodlení s úhradou vyúčtování [číslo] splatného dne 17. 11. 2020 v částce 2 000 Kč, z toho je žalobou uplatněna částka 2 000 Kč. Vrubopisy k poskytnutým slevám na zařízení v obou případech činí 2 000 Kč. Tedy celkem se žalobkyně žalobou domáhá částky 4 000 Kč. Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzvala, zaslala ji předžalobní výzvu ze dne 18. 8. 2021, Žalovaná však nereagovala a s úhradou dluhu je nadále v prodlení. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu účastnickou smlouvu, nastavení služeb, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, všeobecné podmínky, vyúčtování služeb, výpověď smlouvy, podrobné výpisy k vyúčtováním služeb, ceník tarifů a služeb, výzvu k úhradě s dokladem o jejím odeslání. 3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením soudu zrušen. Následně byly účastnice vyzvány, aby sdělily soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to na základě předložených listinných důkazů. Za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud bez jednání ve věci rozhodl. Dokazování soud provedl do spisu založenými a shora uvedenými listinami. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že účastnice uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě této pak dvě účastnické smlouvy, na základě kterých žalovaná získala od žalobkyně za zvýhodněných podmínek dvě koncová zařízení Huawei Y6s – Modrý, každé v hodnotě 3 899 Kč s podmíněnou slevou 2 000 Kč. Protože žalovaná nehradila řádně vyúčtování služeb, žalobkyně smlouvy vypověděla a vyzvala žalovanou k doplacení částek 2 x 2 000 Kč, tedy v celkové výši 4 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovanou, byť částečně dluh uhradila. Před podáním žaloby žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu. 5. Podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kteréhokoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 7 odst. 1 uvedeného zákona je komunikační činností mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) uvedeného zákona rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V případě služeb, které pouze svůj obsah nabízejí prostřednictvím elektronických komunikací na speciálně zpoplatněných číslech, tedy rozhoduje soud. Tyto služby se poskytují za úplatu, jedná se o tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 51 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), u které je vždy zřejmé, jakou zvláštní sazbou je volání zpoplatňováno, a že tedy nejde o běžný hovor. To vyplývá i z označení těchto čísel i z obsahu služeb, které se na těchto číslech poskytují. 6. Shodně soud rozhoduje nároky z kupních smluv na koncová zařízení. 7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Soud v daném případě po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, a následně neuhradila žalobkyni podmíněnou slevu ve výši 2 000 Kč na každé z koncových zařízení, o kterou v důsledku svého jednání dle smluvních ujednání přišla. Výši žalované částky žalobkyně v žalobě řádně specifikovala a doložila listinami. Ostatně žalovaná dluh co do výše ani důvodu žádným způsobem v řízení nesporovala. Soud žalobě vyhověl s tím, že kromě jistiny uložil žalované zaplatit i úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., když žalovaná se beze sporu do prodlení s placením peněžitého plnění dostala, a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu úspěšné žalobkyni přiznal jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni celkové náklady ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.