209 C 87/2022-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 24. 8. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 900 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný měl úvěr splatit nejpozději 10. 9. 2020. Kromě jistiny měl zároveň uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 976,06 Kč svou povinnost nesplnil. Na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021. Žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu upomenula, zaslala mu předžalobní výzvu, žalovaný ale dluh neuhradil. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2022, výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 1. 2022 včetně dokladu o jejím odeslání, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno] [bankovní účet] datovanou 24. 8. 2020, potvrzení o platbě – odeslání částky 2 900 Kč. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému obě strany sporu předvolal. Žalobkyně se k jednání omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení. Soud za vzniklé procesní situace jednal v nepřítomnosti účastníků. Dokazování provedl listinami, které žalobkyně do spisu založila a dále zprávou [právnická osoba] ze dne 12. 9. 2022, kterou si soud k návrhu žalobkyně ještě před jednání vyžádal. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně v srpnu 2020 převedla na účet č. [bankovní účet] částku 2 900 Kč. Ze zprávy banky má soud za prokázané, že v uvedeném období tento účet patřil žalovanému a žalovaný byl také jediným disponentem účtu. Ostatní tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy o úvěru její právní předchůdkyní se žalovaným však v řízení prokázána nebyla. Co se týče smlouvy, která byla do spisu založena, tato není účastníky smlouvy řádně podepsána, podpis žalovaného není elektronickým podpisem, nemá náležitosti předpokládané zákonem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, aby případně on sám dotvrdil, že si úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně skutečně vzal. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu upomenula, zaslala mu předžalobní výzvu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku, případně její část žalobkyni zaplatil. 5. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. V daném případě má soud v řízení za prokázané, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, proto soud žalovanému uložil povinnost částku 2 900 Kč žalobkyni zaplatit, a to včetně úroku z prodlení podle § 1968 a násl. o.z., neboť žalovaný se do prodlení se zaplacením peněžitého plnění beze sporu dostal a žalobkyně úrok z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. Co do částky 1 976,06 Kč a úroku z prodlení z uvedené částky soud však žalobu zamítl (výrok II.). Je otázkou, zda za situace, pokud by soud smlouvu shledal uzavřenou platně, zda by jako platná a v souladu s dobrými mravy mohl shledat i všechna její ujednání, zejména ta o výši poplatků spojených s úvěrem, případně poplatků sankčních. Těmito otázkami se však soud s ohledem na výše uvedené odůvodnění celého rozhodnutí již nezabýval. 8. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. tak, že žádnému z účastníků podle výsledku sporu náhradu nákladů řízení nepřiznal. 9. Protože žalobkyně spolu s podáním žaloby neuhradila soudní poplatek v plné výši, uložil jí soud povinnost na soudní poplatek doplatit částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.